číslo 20/2000 |
|
Drama, zábava, literatura |
|
Biblický
příběh přivádí ke smyslu bytí
Jednou z největších událostí brněnského poválečného divadelnictví bylo uvedení veršovaných pašijových her z Podkrkonoší. Pro režiséra Evžena Sokolovského je ze čtyř pozdně barokních lidových předloh sestavil Jan Kopecký. Proslulou Komedii o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista provázely v roce 1965 dramatické okolnosti včetně zákazu, nakonec se však úspěšně prosadila na řadě scén. - Po zhruba pětatřiceti letech se k oné tematice vrátilo brněnské Divadlo Husa na provázku, které má v této "biblické" sezoně naplánován ještě vícesouborový projekt podle knihy Genesis. Z tehdejších tvůrců se na nynější, poněkud upravené podobě Pašijí významně dramaturgicky podílí prof. Bořivoj Srba (jeho syn Zbyněk nedávno uvedl jinou verzi ve "zlaté kapličce") v součinnosti s Radanem Koryčanským a někdejší Sokolovského asistentkou, nyní režisérkou Evou Tálskou. Dvoudílný text rozšířili o další evangelijní epizody a obohatili jej verši jezuitských barokních básníků. Do inscenátorského týmu přibyl muzikolog Miloš Štědroň, jehož rozměrná, historicky zasvěcená partitura nahradila hudbu Jana Nováka. Úsilí všech ovšem nesměřovalo k pietní rekonstrukci venkovských produkcí 18. a 19. století, ale nabídlo věky prověřené humanistické poselství divákům sklonku tisíciletí, kdy rozličné katastrofické vize korespondují se vznícenými existenciálními úvahami baroka. Režisérka vhodně navázala na vlastní "burianovskou" linii, rozvíjenou v poslední době zejména v amatérském Studiu Dům, jehož členové se s jinými početnými externisty na Pašijích rovněž podílejí. Nejzalidněnější "provázkovská" inscenace umisťuje kolem centrální dřevěné konstrukce Jany Zbořilové orchestr i komentující oratorijní chór Dcer Sionských. Kontrastu obou rovin sousedského "divadla na divadle" nastudování téměř nevyužívá. Barevností kostýmů a živými obrazy vychází z klasické lidové ikonografie. Přes tři hodiny defilují desítky důvěrně známých novozákonních epizod, organizovaných uměřeným Opovědníkem (Pavel Zatloukal) a provázených dvojicí poťouchlého Čerta Démona (Jiří Pecha) a nesmlouvavé Smrti (Alena Ambrová). Z chronologicky pojednaného osudu Ježíše (civilní i vroucný Michal Bumbálek) v paměti utkví výstupy s líbeznou Marií (Gabriela Ježková), rozpustilou Majdalenou (Dita Kaplanová), Jidášem (Vladimír Hauser) nebo Pilátem (hostující Ladislav Lakomý). Epicky rozmáchlý večer, kde humorné okamžiky ozvláštňují převažující vážnou naivitu, dávno nemá příchuť zakázaného ovoce a tudíž ani diváckého "hitu", ale navozuje pocit katarze a přirozeného souladu věcí božských i lidských. VÍT ZÁVODSKÝ Foto archiv DHnP |