Luboš Novotný je však "venku z Trávy" jen zdánlivě. I když většinu písní si napsal sám, na albu se alespoň symbolicky podíleli skoro všichni členové jeho mateřské kapely: banjista Luboš Malina vévodí náladotvorné instrumentálce Malinovka, lídr Druhé trávy Robert Křesťan je zase autorem českého textu ke skotskému tradicionálu Na Hu O Ho (zde Prostři mi plátnem). Další písní zahraniční provenience je křehká balada On monsieur?s departure, zhudebněná báseň královny Alžběty I., dílko písničkářky Phyllis Dunneové z Nebrasky. Muzikanti z Druhé trávy tuto zpěvačku, ovládající hru na dulcimer, potkali v USA, absolvovali s ní několik společných koncertů a na svých amerických turné bydleli v jejím domě. Z Ameriky desku obohatil i jeden z nejuznávanějších houslistů nové akustické hudby a akustického jazzu Darol Anger, který na pásky, zaslané mu Novotným, nahrál houslové party pro skladby Pavoučí dítě a Na skleněné housle budu hrát.

Protože sám Novotný (společně s Martinem Tomáškem) nazpíval jen písničku Dilema z dílny své dávné skupiny Komise, zbývá otázka, kdo že se tedy ujal většiny zpěvu. A odpovím-li, že oním vyvoleným se nestal nikdo jiný než Vlasta Redl, jeden z tuzemských písničkářských samorostů, je jasné, že právě v jím interpretovaných Novotného písních (včetně bonusové Smutkům, převzaté z CD Radost zarmoucených), směřuje album Venku z trávy ke svým vrcholům. Stejně jako v průzračně čisté Prostři mi plátnem, které se pěvecky ujala Iva Bittová.

Vyplývá-li z předchozích řádků, že sólovka Luboše Novotného je především svědectvím o milých setkáních výjimečných muzikantů, je to tak správně. A také je o dobru. S malým i velkým "d".