U nás stoupenci bolševictví i jeho odpůrci souhlasně chválí, jak ruští dělníci z vlastní vůle pracují přesčas, zejména se vychvalují "subotniky" a "voskresniky", práce konané dobrovolně v sobotu odpoledne a v neděli. Ve skutečnosti je to klamání sebe sama a klamání jiných; takoví sobotníci vytáhnou v sobotu po poledni s hudbou z města na práci, například do lesa na dříví; práci v lese zhusta jen markýrují, symbolicky porazí jeden nebo dva stromy a za chvíli táhnou zase s hudbou domů a oslava práce je skončena. Rozumný člověk bude slavně a čestně pracovat celý týden a v sobotu odpoledne a v neděli si pěkně odpočine... Sobotnictví je ustálení nestálosti a nepravidelnosti. To, že bolševictví nedovedlo organizovat správu a práci, je jeho osudný vnitřní nedostatek. - Část jednoho ze série sedmi Masarykových článků, které psal už coby prezident v září roku 1920 do deníku Čas anonymně - jako úvahy českého legionáře o sovětském Rusku, pochází z těch dokumentů, které mají být zařazeny mezi četné ukázky do dalšího svazku vynikající ediční řady učebnic dějepisu pro střední školy, jež vydává nakladatelství Práce. Jsou to České dějiny II, zahrnující období let 1790?1992, jejichž autorem je univerzitní profesor Robert Kvaček. Zapůjčený rukopis pomohl také při přípravě besedy, v níž bude řeč nejen o Masarykově vztahu k požadavkům dělnického hnutí, ale i k marxismu a bolševismu.