číslo 22/2000
vychází 15. května

Zpět na obsah         

Film, televize


ZVEME VÁS DO KINA

Česko-slovenské filmařské mládí se představuje

Do klubových kin přichází pod názvem Šest statečných pásmo šesti krátkých filmů natočených mladými českými a slovenskými tvůrci. Jsou do něj zařazeny hrané i animované Róbert Jakab jako Martin ve filmu Rojkovia (česky Snílci)snímky, jejichž úroveň samozřejmě kolísá a někdy nepřesáhne rozměr školního cvičení. Seskupení do jednoho programu však má nepopiratelný význam, protože jednotlivě bychom se s nimi jen stěží setkali.

Většina příspěvků vychází z nečekaného přehození očekávaných vztahů. V kreslené moralitě Keď nie, tak nie! Vladimíra Krále se nešťastný slon marně snaží probudit svého drezéra. Další animovaný příspěvek - Pražské nokturno aneb Komora - natočila Tereza Kučerová; je to však jen dosti těžkopádná, po vizuální stránce záměrně odpudivá hříčka o nekonečných proměnách vztahů mezi lidmi. Morbidní hříčka Tomík (režie Vojtěch Mašek) se odehrává dokonce ve dvou dějových plánech: jednak sledujeme osudy malého chlapce, jenž se nechal zlákat jakýmsi úchylem, později jej pronásledujícím s břitvou v ruce, jednak vidíme, jak se vyděšená matka strachuje o svého syna, jenž se stále nevrací domů. Pointa je skutečně třeskutá, hodná parodických pořadů České sody - však také groteskně maniakálního úchyla si zahrál Petr Čtvrtníček! Také Martin Repka ve Zlodejích obdařil kriminální zápletku nečekanými zvraty a paradoxy: hlavní hrdina, chtějící zabránit krádeži, se sám ocitá v podezření. Snímeček zaujme jak uměřeně koncipovanými, přitom však hravými hereckými výkony (Marián Labuda si zahrál vrchního vyšetřovatele), tak obratným nakládáním s prověřenými stereotypy - od konverzační komedie k policejnímu thrilleru.

Pocitový příběh Rojkovia (režie Jaro Vojtek) sice načrtává milostný trojúhelník, avšak nechává jej ve stínu dalších hrdinových aktivit, zejména dokončování školní práce o starém vesničanovi. Jeden z našich nejnadějnějších animátorů Aurel Klimt pojal pohádkový příběh O kouzelném zvonu jako muzikál, opět čerpající z jemné ironizace klasických výstavbových schémat. Putování malé holčičky za ukradeným zvonem provází úsměvně naivistický nadhled, vtělený nejen do melodických popěvků, ale také do průběžně znějícího komentáře. Snímek je kvalitativním vrcholem pásma.

JAN JAROŠ

Foto archiv