Část 1: Voda na zemi
Země je jedinou planetou sluneční soustavy, kde se vyskytuje voda ve všech skupenstvích. Často ji proto nazýváme "modrou" či "oceánskou planetou". Při pohledu z kosmu se tak skutečně jeví, protože tuto barvu jí propůjčují právě oceány. Zaujímají téměř 71 % její celkové plochy a dosahují střední hloubky 3790 metrů. Kdyby se oceánské vody rozlily po celém zemském povrchu, vytvořily by vrstvu mocnou 2666 metrů.

Záplavy, sucha, ledovce
Jak je to tedy s vodou? Máme jí dostatek či deficit? Snad neuplyne jediný měsíc, aby nás média neinformovala o rozsáhlých záplavách, které mají na svědomí rozvodněné řeky, bouřlivé mořské přílivy nebo katastrofické vlny tsunami. Naproti tomu se pravidelně setkáváme se zprávami o oblastech postižených katastrofálním suchem. V obou případech zasahuje voda velmi výrazně do života běžného člověka a velmi často ovlivňuje hospodářský rozvoj oblastí nebo celých států. A klade nám základní otázky: máme se jí bát či se z ní těšit, dokud je? Víme o ní vůbec dost?

Voda v oceánu, na souši a pod povrchem
Základním rysem rozdělení zásob vody na Zemi je značná nerovnoměrnost. Zatímco světový oceán obsahuje kolem 97,6 % celkových vodních zásob, zbylá 2,4 % jsou rozdělena mezi vodu v zemské atmosféře, vodu na povrchu souše a vodu podpovrchovou.

Je možná překvapivé, že převážná část sladké vody na pevninách (kolem 74 %) je obsažena v ledovcích. Jen pevninský ledovec pokrývající převážnou část Antarktidy představuje kolem 90 % objemu veškerých ledovců na Zemi. Značné množství ledovcové hmoty obsahuje i ledovec Grónský - asi 8 % celkového objemu. Kdyby veškeré ledovce roztály, stoupla by hladina oceánů přibližně o 66 metrů!

Asi čtvrtina sladké vody souše se vyskytuje pod zemským povrchem jako půdní vláha a podzemní voda - a jen pouhé 1 % sladké vody na pevninách představují zásoby vody v jezerech, močálech, přehradních nádržích a korytech všech světových řek. Právě tato voda je však pro člověka nejlépe dostupná.

Jezera a přehrady
Největší množství vody ve sladkovodních jezerech je soustředěno v Severní Americe - asi 25 % celosvětových zásob. Kromě Velkých Kanadských jezer na hranicích s USA jsou to další tisíce jezer, rozptýlených v nížinách Kanady, jejichž pánve vyhloubil pevninský ledovec. Obrovské množství vody je akumulováno i v jezerech Východoafrické příkopové propadliny. Naprostým unikátem je však východosibiřský Bajkal, s 1637 metry nejhlubší jezero světa, v jehož pánvi je obsaženo 18 % celosvětových zásob sladké jezerní vody.

Neustále roste množství vody akumulované v přehradních nádržích. Do nejobjemnější z nich - Bratské (170 m³) na sibiřské řece Angaře, by se náš Orlík vešel asi 235krát. Plošně nejrozsáhlejší nádrže zatápí dnes plochy rovnající se i více než 10 % rozlohy naší republiky.

Voda coby strategická surovina
Zásoby vody na jednotlivých kontinentech jsou, jak známo, velmi odlišné. Zatímco z území Jižní Ameriky odteče za rok množství vody představující výšku 658 mm, z území Evropy jen 271 mm. Nejsuššími světadíly jsou Afrika s odtokovou výškou 136 mm a Austrálie s pouhými 37 mm odteklé vody za rok.

Je zbytečné připomínat, že v moderní době se voda stává i strategickou surovinou. Předpokládá se, že v blízké budoucnosti mohou být problémy s nedostatkem vody příčinou politického napětí či dokonce válečných konfliktů v řadě oblastí světa. Ale o tom - jakož i o dalších souvislostech - až příště, za měsíc.

Doc. RNDr. BOHUMÍR JANSKÝ, CSc.