číslo 23/2000 |
|
Hudba |
|
Krásně obyčejná odnož Jablkoně Malá lesní Jablkoň: Bláznivá. CD, 54:28 minut. Vydala firma Indies Records Když před několika lety vyšla skupině Jablkoň deska Písničky, leckoho překvapilo, do jaké míry jsou bardi české alternativní hudby schopni naplnit záhlaví alba, aniž by cestou poztráceli svou osobitost a nezaměnitelnost. Cédéčko Písničky nabídlo k dokonalosti vybroušené písňové drahokamy a navíc dýchalo suverénním nadhledem. Po mnoha letech experimentování s rozličnými styly a škatulkami jako by chtěli pánové z Jablkoně dokázat, že "obyčejné písničky" zvládnou napsat levou rukou. Spíš tím ovšem potvrdili, že přijít s chytrým "popíkem" nedokáže každý a že je to možná stejně těžké jako vymýšlení nových cest a směrů. Ve své písničkářské etapě nyní pokračují na desce Bláznivá, další a možná ještě přesvědčivější kolekci milých skladbiček, natočených především dvojicí Michal Němec - Martin Carvan, skrytých pod názvem Malá lesní Jablkoň. Zpěvák a autor většiny alba Michal Němec by se klidně mohl stát novým Janem Nedvědem. Tak blízko je v některých písních folkovým stereotypům - třeba když příjemně vemlouvavým hlasem zpívá "tak mě zase zpátky zavolej brzy z jara, až ta žlutá tráva na lukách bude mladá". Jenže i tak jímavá skladba, jako je například I tak se stýská, vyzní v Němcově podání nesentimentálně, jako neokázalá pocta silné melodii. A když už se někdy Jablkoň ocitne až těsně před propastí sladkobolného kýče, drobným, ale funkčním detailem posluchače upozorní, že to nemyslí zase tak vážně. Jako v textu k "turistické hymně" To máme dneska pěkný den: "...zajdeme na oběd a pak si dáme chrám svatého Víta, naproti je Vyšehrad a nad Vltavou zrovna něco lítá..." S prvkem ironie ostatně skupina pracuje odedávna, na novém albu se uplatňuje i v podtitulech jednotlivých písní, otištěných v bukletu: nádherným refrénem opatřená Skláním se nad tebou je zde označena jako "dramatický příběh sebevražedkyně a lékaře první pomoci".S albem Bláznivá můžeme spokojeně konstatovat, že nemáme jen jednu Jablkoň. Vedle té staré, dobré, avantgardní (a připravující další desku s houslistou Jaroslavem Svěceným) probudila se k životu i druhá, malá a lesní. Taková, která dokáže písničkám a populární hudbě vůbec navracet prapůvodní smysl. S jejími písněmi je to jako s hlavním hrdinou Lynchova nádherně banálního filmu o Alvinu Straightovi - také jeho moudré promluvy, pronášené s melancholickou jiskrou v očích, vám můžou přijít směšné, ba můžou vám i lézt na nervy. Jen stěží ale popřete, že jsou to krásná slova. MILAN ŠEFL Foto archiv |