číslo 24/2000 |
|
Hudba |
|
DIRIGENTI PRAŽSKÉHO JARA
Kurt Masur
V rámci projektu "Praha - Evropské město kultury 2000" se uskuteční 24. a 25. června i dva mimořádné koncerty Pražského jara, na kterých budeme moci ocenit umění věhlasné Newyorské filharmonie. Orchestr k nám přijíždí v roce 70. výročí první pražské návštěvy s legendárním Arturo Toscaninim se svým současným šéfdirigentem Kurtem Masurem, od jehož prvního účinkování na Pražském jaru uplyne shodou okolností rovných čtyřicet let. Na tehdy neznámého, třiatřicetiletého šéfa Městského divadla ve Schwerinu teprve čekala oslnivá kariéra jednoho z nejvyhledávanějších světových dirigentů současnosti. Zahájil ji hned od nadcházející sezony jako ředitel berlínské Komické opery, v letech 1967?1972 se stal nástupcem svého učitele Heinze Bongartze u Drážďanské filharmonie, ale už od roku 1970 byl současně šéfdirigentem slavného lipského Gewandhausu. V této funkci se ještě téhož roku znovu představil na Pražském jaru a rovněž při posledním, ze svých celkem sedmi předchozích, hostování na festivalu řídil lipský orchestr. Svým způsobem je pikantní, že při obou těchto vystoupeních v roce 1970 i 1991 byla na programu Symfonie č. 7 E dur Antona Brucknera, kterou v Masurově zasvěcené interpretaci uslyšíme také letos s Newyorskými filharmoniky. Už během působení v Lipsku uzavřel Masur v roce 1976 čtyřletou smlouvu jako hostující dirigent Dallas Symphony a zakrátko si ho jako stálého hosta zvali k dirigentskému pultu i další přední americké orchestry včetně Clevelandu, Bostonu, Chicaga a konečně Newyorské filharmonie, jejíhož vedení se ujal po Zubinu Mehtovi v roce 1991. K Masurově dřívější obsáhlé diskografii s německými orchestry (komplet beethovenských symfonií pro RCA Victor, Mozartovy klavírní koncerty s Annerose Schmidtovou pro Eternu aj.) přibylo v posledním desetiletí množství vynikajících snímků s Newyorskými filharmoniky na značce Teldec. Kromě odborníky vysoce ceněných nahrávek Beethovena, Brahmse a Masurových zvláštních oblíbenců Brucknera a Mahlera figurují mezi nimi Dvořákovy Symfonie č. 8 a 9, skladatelův Violoncellový koncert (s Yo-Yo Ma na značce Sony Classical) i Janáčkova Sinfonietta. Mezi díly, která pod Masurovou taktovkou zazněla v posledních sezonách ve světové premiéře, je i na programu druhého pražského koncertu zařazená skladba Dvě cesty: Hudba pro 2 violy a symfonický orchestr Sofie Gubajduliny. ANTONÍN MATZNER Foto archiv Pražského jara |