Dovedete si představit život bez rozhlasu či televize? Pravděpodobně si mnohý z vás pomyslí, že je to nesmysl. Stejně by se za nesmyslnou před několika desítkami let naopak považovala otázka týkající se přímého satelitního digitálního stereofonního přenosu koncertu z Austrálie. A přece se tento technický sen stal skutečností...

Na rozvoji rozhlasu a televize měli svůj nemalý podíl amatérští nadšenci. Zvláště v začátcích byli vždy "o krok vpředu". Nyní jsou v jiném postavení. Nové přístroje jsou tak složité, že i odborníci se musí specializovat na určitý druh nebo typ přístrojů, aby je mohli třeba jen nainstalovat či uvést do provozu, natož pak opravit. Také různé návody na vylepšování jsou minulostí, a protože ani antény se nevyplatí stavět, musíme se orientovat víc na využití informací o signálech vysílačů, kterými je náš éter přeplněn. Dlouholetý čtenář si jistě řekne, kde to skončí? Máme vůbec šanci na nějaké zlepšení? Ano, máme. Je to TDAB = Terestrial Digital Audio Broadcasting, což přeloženo znamená - pozemský digitální rozhlas.

Je to nový způsob rozhlasového vysílání. Systém využívá současné poznatky z oblasti úprav zvukového signálu a způsobu modulace rádiového signálu, čímž lze docílit vysokou kvalitu vysílaného signálu s velmi úsporným využitím kmitočtového spektra. Zatím se plánuje využití 12. televizního kanálu, který musí být pro tento účel uvolněn. V řadě sousedních států se již konaly pokusy. Výhody tohoto systému jsou jednak technické a ekonomické, jednak programové. K nevýhodám lze počítat technické vybavení posluchačů, které by se mohlo řešit provizoriem ve formě konvertoru. Třeba k satelitnímu přijímači satelitního digitálního vysílání nebo skupinovým konvertorem v televizních kabelových rozvodech. Ti majetnější si budou moci koupit přijímač nebo tuner pro příjem pozemského digitálního rozhlasu pro provoz v obou plánovaných vysílacích pásmech. Nyní si zkuste představit, že si budete moci poslouchat všechny rozhlasové pořady v CD kvalitě. Další informace, které lze v signálu vysílat, by mohly dalece předčit dosud známý systém RDS. Při jízdě autem by se již neobjevovaly odrazy s úniky. Jde o kvalitativní skok v technice rozhlasového vysílání, který se zdá nedoceněn, protože jeho zavádění se mi zdá pomalé. Je však také možné, že stávající systémy vyhovují většině posluchačů a rozhodování se o nových investicích do přijímací techniky bez záruky, že se zvýší i programová kvalita, se jeví jako zbytečný přepych.