ČRo 3-Vltava, četba na pokračování od 16. června denně v 18.30

Sbírka veršů Komorní hudba, nedokončený román Štěpán Hrdina, povídkový cyklus Dubliňané, román Portrét umělce v jinošských letech, drama Vyhnanci, vrcholné dílo Odysseus a nakonec Oplakávání Finnegana (později v českém překladu také Plačky nad Finneganem) - tento poměrně stručný výčet tvoří prakticky celé literární dílo Jamese Joyce (1882?1941). Dílo nevelké rozsahem, svým významem však trvale přesahující geografické i časové souřadnice svého původu. "Z celého Joyceova díla dýchá zcela specifické a stále se stupňující napětí mezi rozporuplnou, individuální osobní zkušeností a přímo nadlidskou snahou tuto zkušenost sublimovat do univerzálního, esteticky jednotně organizovaného obrazu světa. Joyce se ve své tvorbě stále hlouběji a tvrdošíjněji noří do nejzasutějších skulin svého nitra, ale přitom jako by právě tam hledal kosmické univerzálie. To je základní dvojlomnost jeho tvorby; z ní vycházejí všechny vášnivé spory o Joyce..." píše Miroslav Jindra v předmluvě k odeonskému vydání Portrétu. Autobiografický hrdina románu Štěpán Dedalus prožívá v jezuitské koleji bolestný proces sebeuvědomování, provázený vnitřní vzpourou proti třem základním pilířům své dosavadní výchovy: proti falešné morálce, proti katolické církvi a proti irskému nacionalismu. Vnějškově dokázal Joyce tato tři pouta zpřetrhat: ve 22 letech opustil rodné Irsko - žil pak nejprve v Terstu, později v Curychu, po určitou dobu také v Paříži. (Sebe i rodinu živil jako učitel jazyků - ovládal jich několik.) Vnitřně však zůstal zakotven v Irsku, v rodném Dublinu, kam situoval všechna svá díla. Spolu s o něco málo starším francouzským spisovatelem Marcelem Proustem je Joyce pokládán za otce moderního románu, zakládajícího se - velmi zjednodušeně řečeno - na metodě "proudu vědomí", co nejpřesnějšího záznamu vzpomínek, vnitřních pohnutek, subjektivních dojmů, pocitů, nálad. Náročnosti tohoto tvůrčího úkolu odpovídají i značné nároky na čtenáře. Jako každé novátorské, experimentální dílo je i dílo Jamese Joyce současníky na jedné straně s nedůvěrou odmítáno, na druhé straně přijímáno s nadšením. Spravedlivý soud času ho však zařadil mezi největší spisovatele 20.století, kteří podstatným způsobem zasáhli do vývoje světové literatury.