Nicméně Potokův román by bylo škoda číst pouze takto prvoplánově, byť k tomu svádí podmanivá a přístupná forma, jednoduché dialogy a více méně přímočaré rozvíjení děje. Hrdina (a s ním zřejmě i autor) se lidsky trápí, pochybuje, miluje, pokorně uvažuje o svém poslání na tomto světě a povinnosti, jež mu ukládá víra. Snaží se proniknout houštím svědomí, vlastních předtuch i mystických náznaků (co když má rebe pravdu a malý synek Avrumel skutečně patří k vyvoleným?). Pasáže, v nichž Ašer svádí sám se sebou tichý, ale úporný zápas o duši, o umění, o svobodu i budoucnost nejen svou, syna a rodiny, ale celé komunity, k níž patří, nemá vlastně zakončení. A také proto patří k silným momentům knihy.

Čtenář, který se s trpělivostí hodnou lepší věci nakonec proklestí téměř čtyřmi sty stránkami románu Philipa Rotha Operace Shylock (Hynek) bude naproti tomu patrně dost zklamán. Zvlášť pokud zná předchozí prózy autora (např. Sbohem, město C, Portnoyův komplex aj.). Hlavním tématem knihy je vztah-nevztah protagonisty - v tomto případě i jménem a osudem totožným s autorem - k židovství a k Izraeli. Jaká práva a povinnosti k židovskému státu plynou z příslušnosti k etniku? Děj románu se odehraje vlastně v několika dnech, které Roth (tj. hrdina, potažmo autor) v Izraeli stráví. Během nich neprojde žádným vývojem, traumatem ani katarzí - leda naznačí, že v uplynulých týdnech se potýkal s psychotickými následky vadného preparátu proti nespavosti, nebo se párkrát podiví, že zpravidla činí něco jiného, než chtěl. Ale to vše pouze proto, aby se mnohomluvně a se značnou sebestředností zabýval sám sebou. Řečeno jeho vlastními slovy "je připoután řetězem ke zdi své subjektivity". Dokonce natolik, že si v románě vytvoří poněkud záhadnou osobnost, dvojníka, který se za něj vydává. Nebo se dosadí do role spolupracovníka izraelské zpravodajské služby Mosad? Desítky stran věnuje filozofování o sobě samém a svém vztahu k dějům, které se právě ve světě odehrávají. Mezi nejsilnější pasáže knihy paradoxně patří ty, které jsou mimořádně zlobnými antisemitskými výpady některých aktérů románu. Knize ovšem chybí nejen dynamika děje, ale zejména pokora a lidskost, emoce, aspoň náznaky vzájemných vztahů mezi postavami. Většina textu působí dojmem chladné a exhibicionistické konstrukce.