Že je tento pořad Českého rozhlasu stále oblíbený, na tom nic nemění ani sem tam hlas kritický. To je jen koření do kadlubu, ve kterém se týden co týden ochucuje nové vydání. V redakci se letos v zimě nestačili divit, že to většinou u posluchačů vyhrávaly písničky pomalejších rytmů a vláčnějších melodií - tanga, waltzy, případně slow, ovšem také táhlé moravské melodie, a pak teprve valčíky a pak teprve polky. V prvních dvou červnových kolech se objevil náznak, že je to možná tajemně spjato s počasím. Protože jen co nás v letošním máji překvapila nebývalá vedra, jako by v milovnících tohoto hudebního žánru začala krev proudit rychleji a také nohy začaly asi podupávat v čilejším rytmu. Na šesti postupových místech se překvapivě objevilo pět polek. Nic proti tomu, vždyť polka je naše, ale zajímavé to je a pochopitelně to chtě nechtě ovlivňuje i výběr nových zařazovaných písniček, který musí (nebo možná nemusí, ale chce) vyhovět zákonu kontrastu. Odborníky v této souvislosti trochu udivuje úspěch valčíku Listopad nastává, který hrají a zpívají Babouci, ale prosím, poděkujme za každou výjimku. Vždyť živou praxi úplně nevysvětlí žádná teorie.