Profesor Harrie Salman je nizozemský filozof a sociolog kultury, který si uvědomuje světlé i temné stránky globalizačního procesu. Na jedné straně vytváří nové dimenze, na druhé straně - ve jménu jednotného světového trhu a zbožnění zboží - destruktivně zasahuje do křehkého organismu vazeb a vztahů, které vytvářejí hodnotovou rovinu existence. Když v roce 1988 vydal Harrie Salman knihu Evropa v novém světle, vycházel z poznatků, které mu nabízela dizidentská hnutí ve střední a východní Evropě a občanská hnutí západního světa, která hledala alternativní hodnotový protipól konzumního blahobytu, jenž postupně převáděl bohatě strukturovaný život společnosti do jednostranně únavné a sterilní roviny určované vztahem výrobce a zákazník, výroba a spotřeba zboží. Tato kniha se českým čtenářům dostala do rukou - v druhém přepracovaném vydání - teprve v roce 1994, kdy autor stačil reflektovat proměnu Evropy po zhroucení sovětského impéria a paradoxně i křehké evropské rovnováhy, která se víc než čtyři desetiletí utvářela jako soužití dvou ideologicky nesmiřitelných koncepcí světa. Oslovil jsem profesora Salmana v době jeho přednášek na katedře filozofie Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity a z tohoto oslovení vznikl rozhovor, který se stal jádrem jedenácté části projektu Evropa 2003.

1) Jaké státní útvary tvořily mapu Evropy kolem roku 1000?

2) Co představoval symbol na opaskových nákončích velmožů Velkomoravské říše?

Uzávěrka tohoto kola soutěže je 5. července - vyhodnocení 12. července 2000. Na nejlepší luštitele čeká krásná kniha nakladatelství encyklopedické literatury LIBRI, které je mediálním partnerem soutěže.