A zatímco velká část učitelské i rodičovské veřejnosti zůstává bezradná a tudíž se raději neangažuje, vzrůstá snad i počet těch, kteří aktivně hledají v čem spočívá tzv. jiné, alternativní, inovativní či ještě jinak zvané učení. V teorii se jistě setkají s Komenským, Waldorfskou školou, školou Montesori... Ovšem od teorie k praxi, natož ke škole, která se otevřeně hlásí k některému z již známých a vyhraněných směrů, bývá cesta daleká a podaří se výjimečně. Když učitel neuskutečňuje tzv. jiné metody v praxi, může jeho nadšení skončit tam, kde začalo: u teorie. Proto asi mnozí z nich hledají doplňkové vzdělání v praktických kurzech.

Jedním z nejpraktičtějších projektů, který probíhá nejen v Čechách, ale i v dalších evropských státech je kurz Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Jeho jedinou "ideologií" je demokratický přístup ke vzdělávání, zato konkrétních metod, jak utvářet svobodně myslícího člověka v procesu vyučování, nabízí téměř nekonečné množství. Jednou z jeho důležitých tezí je, že informace by měl člověk dostávat hlavně proto, aby o nich přemýšlel. Děti jsou vedeny k vlastnímu úsudku a osobní motivaci na něco přijít již od nejútlejšího věku a učitel nedeformuje, ale spoluobjevuje a respektuje osobnost každého žáka. Tzv. pravý život se neodkládá až na období po škole, ale žije a utváří se také v ní. Proto je důležité umět diskutovat, spolupracovat, reflektovat to, co dělám... Zkrátka nabýt životní dovednosti. Kupodivu, ale vlastně zákonitě získává takovým způsobem učení mnoho smysluplných schopností nejen žák, ale i učitel, a původní investice do sebevzdělání vrací svobodu, tvořivost a pocit uspokojení především jemu samotnému.

Bližší informace na e-mailové adrese: hana.kostalova@ecn.cz.

NINA RUTOVÁ