číslo 28/2000
vychází 26. června

Rozhlasové
tipy

Za pohádkou kolem světa

Čtvrtek 6. 7. - PRAHA - 13.03

Léto je čas jako stvořený pro cestování. Cesty za romantikou, dobrodružstvím, poznáním i sladkým nicneděláním lákají malé i velké. ČRo 2 - Praha vás proto zve na velké prázdninové putování Za pohádkou kolem světa. Volný cyklus pohádkových příběhů byl otevřen 2. července premiérou pohádky Heleny Sýkorové zpracované na motivy španělských pověstí.

Gustav Mahler stočtyřicetiletý

Pátek 7. 7. - VLTAVA - 13.30

Náš dnešní jubilant (nar. 7. 7. 1860) - ač už ve své době uznávaný jako dirigent a skladatel - netušil, že jeho tvorba se na přelomu dvou tisíciletí dočká tak obrovského zájmu. Nejsou příliš vzdáleny doby, kdy se jí dávaly prognózy velmi pesimistické. Nová doba ostrého rytmu, překotného moderního vývoje spojeného s chronickým nedostatkem času se jevila jako velmi špatné úrodné prostředí pro rozsáhlá díla. Zdálo se, že osudy obrovských partitur Mahlera, ale také Brucknera, našeho Suka a řady dalších jsou zpečetěny. Jak vidíme, opak je pravdou - a je to dobře. Obrovské rozměry - ať jde o letadlové lodě, gigantické objekty, ale i hudební partitury nejsou dnešní době cizí, ba právě naopak. O síle a aktuálnosti Mahlerova díla se přesvědčujeme denně. Ohlas na cyklus všech Mahlerových symfonií, který probíhal v rámci nedělního pořadu CD Laser, nebyl náhodný. A tak není na škodu připomenout si dnešního jubilanta jako velkého kosmopolitu s dopadem jeho tvorby i na budoucí pokolení. Je dobře, že jsme si zvláště v posledních letech této osobnosti povšimli více. Díky nadaci Mahler 2000 došlo k zásadní obnově a dalším aktivitám v souvislosti se skladatelovým rodným domem v Kalištích u Humpolce, Mahlera významnými akcemi připomínají rovněž členové mahlerovské společnosti v nedaleké Jihlavě. Těch dalších počinů je mnoho. 140. výročí Mahlerova narození je věnován i dnešní rozhlasový koncert v rámci odpolední Hudební galerie. Prostřednictvím české rozhlasové premiéry dvou nových nahrávek si připomeneme dva základní žánry Mahlerovy tvorby. Nejprve slavná švédská mezzosopranistka Anne Sofie von Otterová zazpívá neprávem poněkud opomíjené nádherné Písně na texty Friedricha Rückerta. Jejími partnery budou Symfonický orchestr Severoněmeckého rozhlasu v Hamburku a dirigent John Eliot Gardiner. Potom nám nestor světových skladatelů a dirigentů, letošní pětasedmdesátník Pierre Boulez připomene monumentální projekt, který právě buduje - nahrávku všech Mahlerových symfonií. A uslyšíme dílo nepopulárnější - Symfonii č. 1 D dur. Poctu Mahlerovi vzdá Pierre Boulez a Chicagský symfonický orchestr.

Král měst, kníže pokoje

Neděle 9. 7. - PRAHA - 8.04

Bylo to v únoru 1461 v Chebu. V tomto městě, které bylo oblíbencem krále Jiřího, se konal zase jeden ze sněmů. Český král předsedal sjezdu německých knížat. Právě on to byl, kdo řešil naléhavé říšské záležitosti. Každého nutně musí napadnout, že to by byla nadmíru vhodná persona pro římský trůn. I Jiřího ta myšlenka na nějakou dobu zaujala, ale jak se ho chytila, tak ji zase on velice rychle opustil. Proč? Protože byl příliš realistickým politikem, aby podstoupil boj pro pomyslné hodnoty, spjaté za dané situace s císařskou korunou. Ono se na čas mohlo zdát, že by kurfiřti dali své hlasy českému králi, nakonec však sváry a hádky kurfiřtský sbor rozdělily, a oběti, které by Jiří musel přinést, by sotva vyvážily zisky značně pochybné ceny. Na dlouhé uvažování však neměl český král stejně pokdy. Hlavou mu vířily onačejší starosti - především kterak udržet ve své zemi prosperitu, kterou nepamatovala dlouhá desetiletí. V moderním ekonomickém slovníku bychom mohli pro situaci Českého království pod vládou Jiříkovou najít hned několik případných termínů - kupříkladu konjunktura, oživení, hospodářský vzestup. A to nejenom hospodářský, ale i společenský. Král plně obnovil funkci zemských úřadů a zemského soudu. Tím zamezil šlechtické zvůli a nastolil právní řád. Válečná vřava se zemím koruny české vyhnula, silnice byly zase bezpečnými tepnami obchodu. Král pečoval i o bezpečnou plavbu vorů na Labi a Ohři. Utrpěl však i četné šrámy, které dlouho a jen obtížně hojily. Zabýval se znovu českou mincí, ze které chtěl udělat platidlo obecně uznávané nejenom doma, ale i za hranicemi státu. Hodnota českého groše neustále klesala. K tomu se k nám ještě (jak už víme) valily černé mince rakouské, což byly znehodnocené drobné mince, které neměly řádný obsah stříbra. Marně král Jiří zakazoval tyto černé mince přijímat, finanční krach se nedal zastavit. V prvních dvou letech jeho vlády prožily české země otřesný finanční úpadek. Jiří se tomu snažil čelit novým mincovním zákonem. Zakázal vyvážet z Čech zlato a stříbro, znovu obnovil zákaz dovozu černé mince a stanovil směnnou hodnotu jednoho groše v poměru ke zlatému rýnskému 1 ku 34. Zároveň hrozil všem padělatelům mince a ustanovil kontrolory mince ve městech. Pokles hodnoty groše se však nezastavil. On to žádný ekonomický reformátor neměl a nemá lehké. Zvláštní péči věnoval král Jiří městskému hospodaření. Města byla královskou komorou (tedy zdrojem králových příjmů), a už proto se král staral o to, aby městské daně plynuly do královské komory v hojnosti a pravidelně. Takovou Kutnou Horu nazýval král přímo tobolkou a měšcem královským a u měšťanů si často vypůjčoval značné částky na hotovosti. Jeho rozpočet byl tedy schodkový. Kupodivu to nebyla žádná národní tragédie, spíš naopak. Bylo přirozené, že se král snažil odškodnit města různými privilegii a milostmi, které měly vylepšit městské hospodářství. Není tedy divu, že kromě přívlastku husitský král ho zejména urození současníci poctili názvem, který chápali jako hanlivý. Král měst.

JOSEF VESELÝ