U sv. Matěje - Baba 1,5 km - Dolní Šárka 3 km - Lysolaje 4,5 km - Housle 6 km - V Pískách, rozc. 7 km - U sv. Matěje 9 km

Nevšední pohled na pražské panoráma od zříceniny na Babě, zajímavosti údolí Tiché Šárky, ves Lysolaje s hospodářskými usedlostmi a poblíž romantické údolíčko Housle, to je nabídka příjemné vycházky na severním okraji Prahy.

Od kostela sv. Matěje (1) se vydáme po červené turistické značce, která ulicí Nad Paťankou sleduje okraj vilové zástavby a vychutnáváme nádherný výhled* na panorama Prahy. Sídliště Baba vznikalo v letech 1932?1940, projekty připravili přední čeští architekti na podkladě územního projektu prof. Pavla Janáka. Před námi je přírodní památka Baba. Skalnaté stráně tvořené proterozoickými břidlicemi vymlela řeka během čtvrtohor. Skalky jsou obrácené jak k jihu, tak k severu - to způsobuje nápadné rozdíly v jejich vegetaci. Historie osídlení skalnatého ostrohu na Babě sahá až do pravěku. Archeologický průzkum odkryl sídliště z pozdní doby kamenné. Ze tří stran je chránily kamenné srázy, jediná přístupová cesta od dnešního sv. Matěje byla přeťata téměř šest metrů širokým příkopem, opevněným palisádovou hradbou. Roztroušené lidské kosti v odpadních jámách vzbudily dohady, že tady dávno existovalo lidojedství...Vpravo od značené cesty na samém okraji ostrohu stojí zřícenina Baba (2). Některé prameny uvádějí, že jde o zbytky staré kaple nebo viničního lisu, ve skutečnosti hledíme na rozvaliny někdejšího letohrádku. Bavorská a francouzská vojska před polovinou 18. stol. letohrádek a zahradu s mnoha ušlechtilými stromy zpustošila. V 19. stol. při stavbě železniční trati se Baby ujali dělníci - do holé stěny prolomili okno a vsadili gotický oblouk, čímž ruina nabyla vzhledu romantické zříceniny. Původ názvu je nejasný, zřejmě vyplývá z podobného označování oblých kopců, majících tvar ohnutých zad.

Od Baby jdeme společně s červenou a modrou značkou kolem domků k lesu a pak vpravo prudce klesáme k Šáreckému potoku, k Malému mlýnu (3) v osadě Dolní Šárka. Osada byla v minulosti tvořena pouze mlýny, obklopenými vinicemi a zahradami. Překročíme silnici a stoupáme na rozcestí. - Červená značka odbočí vlevo, my pokračujeme po modré mezi poli k bývalému Fuchsovu statku (4) na okraji Lysolají z první poloviny 18. stol.

Scházíme ke středu Lysolají, jejichž podivné pojmenování se skládá ze staročeského lisa (liška) a lajati (štěkati). Vysvětlení je takové, že zde lidé štěkali jako lišky či pravděpodobněji, že šlo o místo odlehlé, kde "lišky dávaly dobrou noc". Zamíříme vlevo k mariánské kapli (5) z roku 1836, u které vyvěrá Lysolajský potok. Společně s modrou značkou pokračujeme k romantické skalní strži Housle (6). Chráněný přírodní výtvor byl původně holou roklí, stromy byly vysazeny uměle. Asi 25 m široká a 20 až 30 m hluboká rokle se zařezává do křídových a proterozoických hornin, neprotéká jí trvale žádný vodní tok, na pískovcových skalách roste místy vřes. Značka odbočuje vlevo do stráně a jdeme po modré trase po okraji srázu ke starému sadu a k silnici do Horoměřic. Po silnici zahneme vlevo, rychle "spolkneme" méně příjemný úsek a za rozcestím Na Pískách zabočíme vlevo k altánu na hezkém paloučku, projdeme lesíkem a po loukách scházíme k Šáreckému potoku, před je námi kouzelné panoráma s dominantou barokního kostelíka sv. Matěje. Překročíme silnici a prudkým svahem vystoupíme vzhůru ke stanici autobusů u sv. Matěje.