číslo 28/2000
vychází 26. června

Nové zvukové
nosiče

Činna: Vůz se senem (Indies Records)

Radikální šansony pražské skupiny Činna jsou unikátní spojením posmutnělých melodií klavíristy Petra Komára Soudka s chraplavým vokálem autora neuchopitelných textů a trumpetisty Zdeňka Hmyzáka Nováka. Od jeho bývalé skupiny Ženy se Činna liší především tím, že dělá spíš muziku než happening. Posluchač váhá, zda se soustředit na náladotvorné Soudkovo piano nebo waitsovský zpěv Novákův. Ale je to neobyčejně vzrušující váhání, na jehož konci vždy stojí pozoruhodný zážitek. Vůz se senem nabízí třináct skladeb, mezi nimiž je i zhudebněný text Oldřicha Janoty či francouzsky nazpívaná píseň La vie est tellement longue, jež Činnu ještě víc přiřazuje k šansonovému žánru. Vedle základního obsazení Činny (kromě Nováka a Soudka bubeník V. Kydlíček, baskytarista M. Schneider a hráč na klarinet a saxofon P. Venkrbec) album obohatila ještě řada přizvaných hostů, mj. legenda Žen Martin Choura, který si v jedné z nejpodařenějších písní Král ve žlutým hávu zahrál na "prasečí měchýř naplněný hrachem".

Vzpomínkou na dramatické boje fotbalového šampionátu může být ještě před letošním Eurem vydané cédéčko, poskládané z nahrávek, které při různých příležitostech natočili interpreti vskutku nesouměřitelní. Společným jmenovatelem je pochopitelně kulatý nesmysl. Vedle zrůdností z pera Františka Ringo Čecha či Michala Davida skrývá disk i opravdové rarity. Třeba půvabnou historku Vzpomínka fotbalového brankáře Vlasty Buriana nebo ještě starší nahrávku Járy Kohouta se všeříkajícím názvem Ženský football Sparta - Slavie 1945. Z jiného soudku jsou spíše antifotbalové příspěvky písničkářů Jarka Nohavici a Vladimíra Merty či hymna anglické fotbalové reprezentace Three Lions ´98 od Lightning Seeds. Zřejmě jen refrén nominoval na kompilaci "dupárnu" Petra Nagye Láska je tu s vami, jakousi odpověď na majestátní We Will Rock You britských Queen - ani ta tu samosebou nechybí. Album otevírá snad až příliš dobře načasovaná hitovka Žlutého psa Fotbalová, kterou už jistě znáte z éteru.

Pokračování kompilace Dance Now obsahuje jedenadvacet písní pro tancechtivé posluchače. Kromě Natural Blues od Mobyho, Kill All Hippies od Primal Scream a snad remixu J. A. R. Ty ho vidíš, Otavo má jde ale vesměs o sezonní zboží, po kterém za rok neštěkne ani pes.

Slovenský country písničkář Allan Mikušek je u nás stále známý spíš díky spolupráci s Rattlesnake Annie, Karlem Zichem nebo Hanou Horeckou, případně z pražského koncertu Johnnyho Cashe, kde společně s Denisou Markovou účinkovali v roli "předskokanů". Deska Krídla je však už jeho čtvrtým dlouhohrajícím nosičem, přičemž třeba ten předcházející Hviezda na tričku zaznamenal na Slovensku značný ohlas a klip k titulní písni byl dokonce nominován na slovenské výroční ceny. V tuctu nových písniček se Mikušek představuje nejen jako zpěvák, ale také coby autor, textař a šéf doprovodné skupiny AM Band. Deska obsahuje také duety s hvězdami české country scény Věrou Martinovou a Františkem Nedvědem. Resumé? Mikušek neurazí.

Na první pohled trochu protismyslná výzva zdobí titul dvoudílného CD a magnetofonových kazet se záznamem oblíbeného rozhlasového pořadu téhož názvu. A jak vlastně můžeme zaparkovat a poté jet? Půvabné autorské vyprávění Jana Zenkla, železničáře tělem i duší, posluchače přesvědčí, že docela dobře. Zaparkované totiž musíme nechat své auto a vydat se na cestu vlakem. Stojí to věru za to. Rytmický klapot kol, přívětivá atmosféra v kupé, a hlavně ubíhající krajina za okny obdarují vnímavého cestovatele spoustou zážitků. Historky o lidech, vyprávění o krajině a pamětihodnostech, které ji zdobí, příběhy stanic a tratí, vzpomínky na pozapomenuté události... Na tratích, o nichž Jan Zenkl vypráví, znal snad každý pražec, o české zemi, protkané kolejemi křížem krážem, věděl tolik jako málokdo. Není divu, že když se v roce 1995 poprvé ozval ze stanice ČRo 2 - Praha, posluchači byli nadšeni. Vydejme se tedy spolu s ním na trať z Prahy přes Benešov do Českých Budějovic (na prvním nosiči) či přes Čerčany a Světlou nad Sázavou do Brna a Žďáru (na druhém). Je to pěkná jízda.

Protože v létě se toho v hudebním showbyznyse příliš neděje, zastavme se tentokrát u novinky minulého týdne, na kterou se však v předchozím čísle z prostorových důvodů nedostalo. Jde o čerstvé album amerických Bon Jovi, kapely, která je sice pro mnohé posluchače až nechutně komerčním artiklem, leč pro jiné zárukou solidního melodického rock´n´rollu. O Bon Jovi nebylo pět let ani vidu ani slechu, ale jak se zdá, příznivců - alespoň v České republice - jim neubylo.

MILAN ŠEFL