Časy, kdy býval Michal Prokop jistotou domácí rockové scény, jsou už dávno pryč. Po listopadu 1989 se jeden z nejlepších zpěváků, kterými kdy česká pop-music disponovala, vrhl na zcela jinou dráhu a od té doby ho můžeme vídat na koncertech jen sporadicky a pouze coby hosta večera, s nahrávkami je to ještě horší. O to příjemnější je reedice jeho poslední dlouhohrající desky. Vyšla na jaře roku 1989 a zakončila dodnes skvělý albový triptych, započatý slavnou Kolejí Yesterday a pokračující neméně zdařilou "generační" kolekcí Nic ve zlým, nic v dobrým. Album, jež v názvu cituje jednu ze svých nejzdařilejších položek, překrásnou Mertovu píseň Snad nám naše děti prominou, je oproti zmíněným titulům podstatně tvrdší - kapela Framus Five zní třeba ve skladbě Zastavte svět až metalově. A když už jsme u Prokopovy doprovodné kapely, stojí za zmínku, že album Snad nám naše děti... nahrála sestava, jež neměla daleko do tuzemského all stars bandu: Luboš Andršt, Jan Hrubý, Aleš Charvát, Lubor Šonka, Jaroslav Petrásek. Na konci osmdesátých let měl zkrátka Michal Prokop vše, co už tak výjimečný zpěvák potřebuje: dokonalou kapelu, osvědčené autorské zázemí, nesestřelitelné renomé. Věčná škoda že to "zazdil".

My Dry Willow: Whisper In My Ear
(My Dry Willow/ Indies Records)

Z českobudějovické kapely My Dry Willow musejí být nadšeni všichni opravdoví příznivci Led Zeppelin - tak zdárně rozvinutý odkaz Page a spol. se u nás neslyší. Plantovský vokál kytaristy Vladimíra Kaplana, nádherně archaický zvuk hammondek Edy Hájka, do toho foukací harmonika... Máte pocit, že posloucháte starou muziku, ale opak je pravdou: pokud je "obyčejný" bigbít hraný s takovou chutí, nemůže jít o překonanou záležitost. S My Dry Willow je to podobně jako s britskými Reef - také ti se zhlédli v sedmdesátých letech a přitom hrají neobyčejně šťavnatou muziku. Hardrock od srdce - tak by se dala charakterizovat vlastním nákladem skupiny vydaná třetí deska My Dry Willow, jež kromě jedenácti nových skladeb obsahuje i multimediální aplikaci pro PC.

Modrý efekt & Radim Hladík
(Sony Music/ Bonton)

Legendární instrumentálka Čajovna vévodí reedici dalšího z letitých elpíček kapely Blue Effect. Pět různě rozsáhlých kompozic Radima Hladíka vyšlo prvně v roce 1974 jako exportní nahrávka Artie, teprve v následujícím roce se objevilo na českém trhu - s jiným obalem i názvem. A propos název. Tehdejším mocipánům anglická slůvka nevadila pouze u desek, určených na vývoz, a tak musel být název kapely dosti drsně počeštěn. Na vinylu "Modrého efektu" se tehdy objevila hudba, rozvíjející jazzrockové spády skupiny, známé z desek Nová syntéza 1 a 2. Tehdy módním artrockem (Yes, Genesis) poznamenané skladby však dnes působí spíše nesdělně - což je dáno také tím, že jde o výhradně instrumentální materiál, ve zpívaných věcech působí Blue Effect i po letech přesvědčivěji. Z nahrávky je cítit především hráčské mistrovství a nejde jen o Hladíkovu kytaru: coby hosté se zde představují Martin Kratochvíl na piano a Jiří Stivín na flétnu a altsaxofon. Jako bonus byly k CD připojeny počátkem sedmdesátých let v NDR natočené písně Armageddon a Clara, jimž už dominuje zpěv Leška Semelky, který byl tenkrát ve formě bezmála životní.

Jana Renée Friesová: Jóga nejen pro seniory
(Radioservis)

Jóga je učení známé mnohá tisíciletí v Indii a na Dálném východě. Vychází z toho, že člověk je jednotou hmotného těla, mysli a duše a že je důležité vše udržovat v rovnováze v zájmu našeho zdraví. Je nejen filozofií, ale i podrobně propracovanou metodou, jak toho dosáhnout. Jejím prostřednictvím člověk poznává sám sebe po všech stránkách, tedy fyzicky i duševně.