TV TIPY
Pondělí 10. 7. - ČT 2 - 20.00 hodin
Usmívej se,
lásko má
Luk královny Dorotky (sbírka povídek v duchu
renesančních příběhů) pochází z roku 1932 z pera Vladislava Vančury. Některé
motivy v 70. letech využil stejnojmenný film, povídka Usmívající se děvče však
zůstala stranou filmařské pozornosti. Příležitosti se chopil František Pavlíček,
který podle ní napsal televizní hru Usmívej se, lásko má. Hlavním motivem je
milostný cit, smyslová okouzlení a láska, nikoliv však osudová, ale škádlivá a
hravá. Příběh z třicátých let se odehrává v poklidné letní pohodě okresního
městečka, kam zavítá proslulý flašinetář Houra se svou vlezlou písničkou, která
se líbí zejména místním paním a dívkám...
Úterý 11. 7. - ČT 1 - 20.00 hodin
Ptáci v trní
Slavná americká série podle bestselleru Coleen
McCulloughové byla natočena v roce 1983. Již první uvedení na americké stanici ABC
zaznamenalo velký divácký úspěch. Vedle silného příběhu na tom mělo nemalou
zásluhu i vynikající herecké obsazení - R. Chamberlain, Ch. Plummer, B. Stanwycková,
J. Simmonsová či B. Brown. Katolický farář Ralph se stará o své farníky na
australském venkově, daleko od civilizace. Na pozvání bohaté sestry Mary se tam
přistěhuje z Nového Zélandu farmář Cleary se svojí početnou rodinou. Ralph si
velmi oblíbí opomíjeného člena rodiny - jedinou dceru Meggii.
Středa 12. 7. - PRIMA - 19.55
Smrt vandráka
Na obrazovky se vrací vrchní
inspektor Barbnaby, který k potěše milovníků detektivek rozlouskl ve svém
venkovském působišti už nejeden tvrdý kriminální oříšek. Tentokrát po návratu
z dovolené znovu otevře případ neznámého vandráka, který byl pravděpodobně zabit
v rokli za městem. Domnívá se, že obviněný Billy Gurdie je nevinen. Inspektor
netuší, do jak složitého hlavolamu se pustil. V pokračování volného britského
cyklu Vraždy v Midsomeru představuje sympatického venkovského policistu opět John
Nettles .
Čtvrtek 13. 7. - ČT 2 - 21.40 hodin
Jana a její
přátelé: Rusové v Izraeli
Cyklus filmů,
které v posledních letech zvítězily na karlovarském filmovém festivalu, uzavírá
izraelská tragikomedie Jana a její přátelé. Režisér Arik Kaplun (podílel se
i na scénáři) zde rozehrál epizodicky poskládaný příběh, věnovaný vážnému
problému - přílivu ruských emigrantů do "země zaslíbené". Sleduje
množství postaviček v napjaté situaci předcházející válce v Perském zálivu i
během ní, ukazuje, jak se obtížným životním podmínkám v této zemi nemusí
každý přizpůsobit.
Kaplun ovšem toto dějinné
pozadí nijak nezdůrazňuje, stává se mu spíše jakýmsi koloritem, spojujícím
jednotlivé osudy. Více si všímá nenásilně budované konfrontace mezi nově
příchozími a místními starousedlíky, v téměř dokumentárních průhledech
zachycuje všední dny Tel Avivu, ke zvýšení věrohodnosti přispívá i střídání
černobílého a barevného materiálu. Ačkoli vyprávění inklinuje ke komediálnímu
ladění, je v něm i natrpklost zklamaných očekávání a hořkých deziluzí.
Janu a její přátele provázela
kladná odezva již loni při uvedení v Karlových Varech. Příznivé přijetí
obklopilo i lednovou premiéru v českých kinech. Stanislav Buzek v Lidových novinách
píše: Příběh Jany, obklopené v závěru filmu přáteli, ukazuje cestu k
porozumění a snášenlivosti. Činí tak způsobem mezinárodně srozumitelným,
kultivovanou filmovou řečí. Michal Šobr si v Cinemě cení, že režisér děj
nesvazuje striktní a sofistikovanou dramaturgickou konstrukcí, ale nechává ho ubíhat
volně, stejně jako dny jeho protagonistů. Jen Tereza Brdečková si v časopisu AD
naopak povzdechla, že velká životní zkušenost ještě nezaručuje dobrý výsledek,
neboť co režisérovi chybí na osobitém stylu, to si vynahrazuje na falešné
cituplnosti. Ale dojetí, zvláště vybízí-li ke katarznímu prožitku, ještě
nemusí být zavrženíhodné. Když už nic jiného, film přináší pohled na méně
známé reálie v izraelské společnosti.
JAN JAROŠ
Pátek 14. 7. - NOVA - 20.00 hodin
Daleko od
domova
Hlavním hrdinou dramatického
příběhu je čtrnáctiletý Angus McCormick, který žije s malým bratrem Silasem a
rodiči uprostřed divoké kanadské přírody. Jednoho dne se novým členem domácnosti
Johna a Katherine McCormickových stane velký žlutý pes, zatoulaný labrador, kterého
se Angus rozhodl ujmout. Začne mu říkat Žluťásek a brzy jsou z nich nejlepší
přátelé. Když se vydají společně s otcem na výlet lodí, zastihne je bouře a oni
na bouřícím moři ztroskotají. Zatímco otce zachrání pobřežní hlídka, Angus a
jeho pes se dostanou na břeh. Ocitnou se však v naprosté divočině, kde jim nezbývá
než spoléhat se sami na sebe a jeden na druhého. Naštěstí Angus získal od otce
mnoho užitečných tábornických rad a zkušeností, které mu nyní pomáhají v
pustině přežít. Jenže jak dny plynou, situace se pomalu zhoršuje...
Sobota 15. 7. - ČT 1 - 20.50 hodin
V pravé
poledne
Klasický americký western V pravé poledne (1952) patří
mezi nejlepší a také nejúspěšnější filmy svého žánru. Vznikl na motivy
povídky Cínová hvězda, publikované v časopisu Collier?s Magazine. Jednoduchý
příběh šerifa marně shánějícího pomoc proti čtyřem pistolníkům, kteří se mu
chtějí pomstít, se stal předním dílem tzv. psychologického westernu a byl později
často napodobován. Svoji životní úlohu v něm sehrál významný hollywoodský herec
Gary Cooper (na snímku), který za svého stoického osamělého hrdinu dostal druhého
hereckého Oscara. K přesvědčivosti jeho výkonu přispěla svým dílem nemoc
(Cooperova strhaná tvář, v níž se zračila potlačovaná bolest, byla způsobena
prasklým žaludečním vředem), ale především profesionalismus všech ostatních
složek filmu.
Neděle 16. 7. - NOVA - 20.00 hodin
Zločin
století
Hrůzný zločin, který vedl k jednomu z justičních
omylů v dějinách amerického soudnictví. Když jedné temné noci unesli neznámí
zločinci přímo z postýlky synka leteckého průkopníka, pokořitele Atlantiku
Charlese Lindberga, nikdo netušil, jak tragicky celý případ skončí. Přestože
totiž slavný a Amerikou zbožňovaný hrdina zaplatil požadované výkupné, bylo jeho
dítě zanedlouho nalezeno mrtvé. Brutální vražda kojence otřásla Amerikou a
zanedlouho byl zatčen a z únosu i vraždy obviněn ilegální německý přistěhovalec
Bruno Richard Hauptmann, který se pokoušel platit bankovkou pocházející z Lindbergova
výkupného. Prostý tesař, jehož angličtina byla tak špatná, že se téměř
nedokázal domluvit, se ocitl v soukolí, z něhož nebylo úniku. Skutečnost, že
peníze si u něj ukryl jeho obchodní partner, který ho podvedl a pak zmizel, aby
nakonec zemřel někde v Evropě, mu nebyla nic platná. 3. dubna 1936 byl popraven na
elektrickém křesle. Jeho poslední slova zněla: Jsem nevinen.
|