Stanice ČRo 2 - Praha od 5.00 do 8.00 hod.

Nahlas o mlčících

Když někdo z nás žáků neovládal při zkoušení předepsanou látku, učitel to pravidelně komentoval slovy: "Mlčíš jako sfinga!"

Letos jsem se v egyptské Gíze přesvědčil, že tamější slavná čtyři a půl tisíce let stará Velká sfinga je vskutku mlčenlivá. A pochopil jsem proč. Je totiž tak pozoruhodná, že jí zcela stačí, aby o ní v úžasu a v obdivu hovořili druzí - a ona může klidně mlčet svými širokými ústy. Abych se však nezmiňoval o šířce těch úst jen abstraktně, tak doplňuji, že archeologové změřili jejich šíři zcela přesně: 2 metry a 32 centimetrů. Když už jsem u rozměrů, tak délka velké sfingy je 73 metrů a výška 20 metrů. Znal jsem ji z fotografií, ale přesto jsem na místě užasl, když jsem spatřil vytesanou oduševnělou lidskou hlavu s královskou rouškou a se lvím tělem. Egyptologové dlouho soudili, že ta hlava představovala panovníka Chefrena, ale novější výklady dospěly k tomu, že velká sfinga střežila sluneční chrám na východním rohu celého komplexu pyramid a kultovních staveb už v době Chufevova - tedy Cheopsova - panování.

Při pohledu na sfingu byl mým základním pocitem vjem neobyčejné důstojnosti. Žádná agresivita, žádné pouštění strachu. Na rtech sfingy jsem viděl spíše lehounký a vědoucí úsměv. Však se také říká, že tato sfinga se chová jako otcovský ochránce, na rozdíl od řecké sfinx, která dávala v Thébách hádanky. A toho, kdo neznal odpověď, zabila a snědla. Velká pyramida v Gíze je zosobněním nadhledu a klidu, i když v dějinách zažila chvíle, kdy ten její klid byl dosti drsně zkoušen. Tak tomu bylo například v časech Napoleonových, kdy sfingu využívaly k dělostřeleckému výcviku jednotky mamluckých dělostřelců. Kdo ví, možná právě od té doby se říká s despektem, že se někdo chová jako mameluk. I toto ponížení však sfinga přežila stejně jako předtím řádění obrazoborců ve 14. století. Sfinga se pořád dívá do dáli a každé ráno sleduje východ slunečního kotouče jako za dávných časů, kdy Egypt uctíval jako svého nejvyššího boha právě boha Slunce. Mlčící socha je trpělivá, a tak se domnívám, že věří i tomu, že z Britského muzea v Londýně se jí jednu vrátí její upadlá královská bradka. Aby včas zachytila jakoukoliv nadějnou zprávu v této věci, má sfinga pořád ve střehu připraveny své dvoumetrové uši.

Ovšem nejen jejich rozměr, ale především celkový dojem z Velké sfingy v Gíze mi zůstal v paměti jako cosi opravdu neobyčejného a jedinečného. Chtělo by se říci, že je to něco, o čem se nikdy nikomu ani nezdálo, ale to by zase nebyla tak úplně pravda, neboť po dávném zasypání pískem byla tato skulptura vyproštěna z písečného krunýře právě díky snu. A to zásluhou snu Thutmose IV., jemuž se v 15. století před naším letopočtem zdálo, že získá egyptský trůn, jestliže se postará o odstranění písku kryjícího sfingu. Opravdu se tak stalo a dokládá to dodnes i stéla snu umístěná mezi jejími tlapami. Jestli se vám tedy bude někdy v noci zdát, že máte taky něco odklidit, učiňte to: možná i vás pak bude čekat nějaká královská odměna.

Kromě spatření Velké sfingy patří k mým pyramidálním egyptským zážitkům i pyramidy. Také ony mlčí - a i jejich mlčení je výmluvné. K jejich konstrukci museli dávní Egypťané znát už matematickou hodnotu 3,14. Což je číslo, které jsem o několik tisíciletí později neznal při zkoušení z geometrie a pan učitel mi tehdy řekl: "To je hanba, když zkouším Rudolfa, který nezná Ludolfa!" Egypťané ovšem už v dávných časech zjevně znali to číslo, které vyjadřuje poměr mezi poloměrem a obvodem kruhu. Výška jejich pyramid se totiž rovná poloměru kruhu, jehož obvod by se zase rovnal obvodu základny. S tím souvisí i výsledný sklon pyramid - 51 stupňů a 51 minut. Když jsem stanul před třemi slavnými pyramidami v Gíze, vzpomněl jsem si na zaznamenaný výrok britského archeologa Petrieho, který o přesnosti Cheopsovy pyramidy prohlásil, že je triumfem obratnosti a že její odchylky jak v délce, tak v úhlech by bylo možno změřit šířkou palce. Určitě věděl, co říká, protože v Egyptě strávil plných padesát let. Ale i lidé, kteří stráví u pyramid - případně při prohlídce jejich útrob - jen krátkou chvíli, zůstávají tímto dojmem zasaženi na dlouho. Nesoudím tak jen podle sebe, nýbrž například i podle vyjádření zpěváka Miro Žbirky, který prohlásil, že uvnitř pyramidy se cítil zvláštně divně - jako by tam nepatřil. A že posléze mu bylo vysvětleno, že je to tím, že v pyramidě sídlí myšlenka, která ji svou silou ovládá. Osobně jsme byl pouze v útrobách jedné menší - a sice Tettiho - pyramidy, a tam jsem se necítil divně. Naopak mě blažilo vědomí, že jsem dokázal překonat pocit klaustrofobie. A navíc že i při předkloněném průlezu chodbou v pyramidě jsem se ani jednou nepraštil hlavou do stropu. Což je svým způsobem také mystický zážitek.

Základním smyslem pyramid bylo zprostředkování posmrtného života pohřbeným vládcům a hodnostářům egyptské říše. Souviselo s tím například i astronomické nasměrování severní a jižní šachty v Cheopsově pyramidě. Ale to všechno už zájemci o pyramidy dozajista vědí ze zasvěcených knížek. A tak mi teď v souvislosti s tajemstvími dovolte ještě drobnou odbočku k domněnce, že v pyramidách a v jejich blízkosti je zvláštní záření, které ovlivňuje duševní stav. Působení pyramidy má prý i léčivé schopnosti a dokonce i vliv na konzervování potravin. Kromě udržování mumifikovaných těl má vnitřek pyramidy i prokázaný konzervační vliv na náhodně vniklé živočichy. Vedlo k tomu zjištění, že drobná zvířata, která se zatoulala do královské pohřební komory Cheopsovy neboli Chufuovy pyramidy, nepodléhala po smrti zkáze svých tělesných schránek. Z předpokladu zázračných vlastností pyramid vyšel i jeden ruský podnikatel, který úspěšně láká alkoholiky do svých uměle postavených pyramid nedaleko Moskvy. Zájemci tam mají přijít s flaškou vodky. Tu si tam mají vypít a už nikdy prý nebudou mít chuť si přihnout. Faktem je, že jich tam s flaškou vchází řada, ale jestli je to jejich láhev poslední, o tom se už agenturní zpráva nezmiňovala.