číslo 31/2000
vychází 17. července

Zpět na obsah         

Životní styl
S POLOPRÁZDOU KAPSOU


NAŠE REPUBLIKA - ZNÁMÁ I NEZNÁMÁ

Plán trasyCestou Jana Husa

Husinec, nám. - Husova skála 1,5 km - Husinecká přehrada, hráz 3 km - Staré Prachatice, rozc. 5,5 km - Prachatice, Dolní brána 6,5 km

Krátká, nepříliš náročná trasa s jedním výraznějším stoupáním nás seznámí s městečkem Husinec, rodištěm mistra Jana Husa, i s půvabným údolím Blanice pod Husineckou přehradou. Z výšky budeme obdivovat pěkné pohledy do širokého okolí a zejména na samotné město Prachatice.

Jan Neruda označil Husinec jako místo, odkud "vyšel muž, pro něhož Čechové vyvolali první boje bojující za svobodu v době, kdy ostatní svět zahalen byl duševním i hmotným otroctvím". Jan Hus se tu narodil mezi lety 1369-1373, nejčastěji se uvádí letopočet 1371. Studoval v Prachaticích a v Praze. V roce 1396 se stal mistrem svobodného umění, roku 1400 byl vysvěcen na kněze, v letech 1402-1412 působil jako kazatel v pražské Betlémské kapli. Významné bylo i jeho působení na pražské univerzitě - v roce 1401 se stal děkanem a v roce 1404 bakalářem teologie, v roce 1409 stanul v čele pražského vysokého učení jako jeho rektor. Jako vůdce reformního hnutí navázal na staré české reformátory a ostře kritizoval zejména vysoké duchovenstvo. V roce 1412 byl dán do klatby a odešel z Prahy na venkov. Významně se zasloužil i o zjednodušení českého pravopisu. Roku 1414 byl povolán na církevní sněm do Kostnice, kde odmítl odvolat své učení. I přes bezpečnostní záruky císaře Zikmunda byl odsouzen k trestu smrti a 6. července 1415 upálen.

V obci se dochoval jeho rodný dům (Husova ulice čp. 36), v němž je instalován památník (1), přibližující Husovu osobu i jeho význam pro evropský myšlenkový vývoj.

Husinec se v písemných záznamech poprvé připomíná roku 1359 jako příslušenství hradu Hus. V 15. stol. se stal majetkem Rožmberků, později patřil k panství Vimperk. V okolí se rýžovalo zlato, v pozdějších staletích se tu konaly proslulé dobytčí trhy, v 18. a 19. stol. zde kvetlo punčochářství. Někdejší ves byla v 16. stol. povýšena na městečko a v r. 1905 na město. Jádrem obce je protáhlé trojúhelníkové náměstí nad levým břehem Blanice, kde stojí i radnice čp. 1 s pozdně gotickým profilovaným portálem. Pozdně gotický je i dům čp. 103. V horní části náměstí stojí kostel povýšení sv. Kříže, původně gotický ze 14. stol., opravený po požáru v r. 1654, s barokní věží, později několikrát upravovaný. Kostel sv. Cyrila a Metoděje na hřbitově je novorománská stavba z roku 1870.

PrachaticeZ náměstí půjdeme nejprve Husovou ulicí k Husově památníku, pak se vrátíme malý kousek cesty zpět a zahneme do úzké uličky, po které sestoupíme k řece. Zatočíme vlevo k mostu, přejdeme jej a u sochy sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. půjdeme vpravo na cestu proti proudu Blanice. Vede nás parkem kolem parkurového jezdeckého stadionu ven z města. Přejdeme náhon a poblíž bývalého mlýna, v místech kde se řeka stáčí vlevo, mineme po levé straně výraznou Husovu skálu (2). Podle tradice tu Jan Hus odpočíval, když touto cestou chodíval do Prachatic do školy. Skála prý připomíná Husův profil. Za skálou na rozcestí pokračujeme cestou vlevo kolem topolů. Údolí se zúží, vstoupíme do lesa a o kus dál zleva obcházíme ústí bočního údolíčka. Mineme několik chat, znovu se vrátíme k řece a v závěru vystoupáme cestou vlevo k turistickému rozcestí u hráze Husinecké přehrady(3). Přehrada na řece Blanici byla vystavěna v letech 1934 - 39. Má zděnou proti vodě vyklenutou hráz vysokou 34 m a v koruně dlouhou 197 m, po níž vede silnice z Husince do Prachatic. Červená značka pokračuje v přímém směru po silnici mírně vzhůru; asi po 300 m odbočí vlevo do svahu a za stálého stoupání zkracuje velký silniční zákrut. Pak se znovu na silnici vrátí. Vede nás zprvu dolů nad horní okraj Starých Prachatic, pak opět stoupá na hřbet, kde zahne vlevo kolem vodojemu k turistické orientaci na kraji lesíka (4). Neznačenou cestou je možné sejít ke kostelu sv. Petra a Pavla ve Starých Prachaticích (300 m a zpět). Ves Staré Prachatice byla předchůdcem dnešních Prachatic. Vznikla jako tržní osada na Zlaté stezce z Bavor do Čech, vybavená právem obchodovat s pasovskou solí. Od roku 1088 byla v majetku vyšehradské kapituly, která tu vybírala poplatky z cla. Když si rozvoj obchodu vynutil založení dnešního města, začalo se osadě říkat Staré Prachatice. Jedním z dokladů starobylosti vsi je kostel, významná románská stavba, přebudovaná raně goticky ve 2. polovině 13. stol. a později několikrát upravovaná. V interiéru je řada raně gotických stavebních prvků a nástěnné malby z 15. a 16. stol., v podvěží jsou různé nápisy a figurální kresby rudkou ze 16. a 17. stol. Na hřbitově najdeme staré kované kříže.

Naše hlavní trasa, provázená červenou značkou, vede přes lesík k vycházkové cestě, která zprvu mírně, pak prudčeji sestupuje po svahu mezi moderní vilovou zástavbou. Postupně se nám otvírají překrásné pohledy na město s dominantou kostelní věže. Kolem několika výklenkových kapliček, v závěru pak okolo zubaté Žižkovy skalky sejdeme do blízkosti pošty a mírně vlevo k turistické orientaci u Dolní brány v Prachaticích.

(Zpracováno podle publikace Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku, vydané nakladatelstvím turistické literatury Soukup & David)