Opět v bodu nula

O tom, zda ombudsmana, státního úředníka voleného parlamentem, který na základě podnětů občanů nebo i z vlastního popudu vyšetřuje zneužití moci, diskriminaci, nedbalost či liknavost, jichž se dopustily státní orgány, potřebujeme i v České republice, se naši čadští poslanci dohadovali s přestávkami přes šest let. Jistě bychom mohli žít i bez ombudsmana, v němž zejména ODS a mnozí z Unie svobody spatřují další, podle nich zbytečný úřad, kterého by nebylo zapotřebí, kdyby státní správa, policie a soudy pracovaly tak, jak mají. Nakonec sice v parlamentu převážil názor, že občan má mít jakousi instanci poslední naděje, k níž se obrátí o pomoc či o radu, cítí-li se zkrácen na svých občanských právech laxním úředníkem, policejní, soudní či jinou státní mašinérií, a zákon o veřejném ochránci práv čili ombudsmanovi byl schválen. Nicméně ombudsmana nemáme, poněvadž Poslanecká sněmovna "odrovnala" kandidáty navržené prezidentem a minulé úterý si nevybrala ani mezi Simeonou Zikmundovou a Stanislavem Drobným, doporučenými senátem. "Myslím, že se ukázala nepřipravenost již ve fázi navrhování kandidátů," domnívá se šéf poslanecké frakce ČSSD Zdeněk Škromach. "Je to příliš zpolitizováno a obávám se, že pokud se nezmění politické klima ve společnosti, tak žádný ombudsman zvolen nebude," míní předseda lidovců Jan Kasal. Řečeno lapidárně, bývalí disidenti Anna Šabatová a Václav Trojan i kandidáti na ombudsmanova zástupce Luboš Dobrovský a Jana Chalupová měli tu smůlu, že je navrhl Václav Havel, v demokratickém světě, avšak pohříchu nikoli v českém rybníce uznávaný obhájce lidských práv. Lidovci nominovaná Zikmundová vadila ODS a nepodpořila ji ČSSD nejspíše proto, že pro čtyřkoalici byl nepřijatelný socialistický senátor Vyvadil, kandidující na ombudsmanova zástupce. ODS stála jen za svým "koněm" Drobným, z kteréhožto důvodu zablokovaly jeho zvolení ostatní strany. Prezident a senát nyní vyberou po dvou dalších kandidátech na ombudsmana a jeho zástupce a když se prý bude lovit v méně politických vodách a ve sněmovně se věc kulantně předjedná, ombudsmana bychom mohli mít možná už na podzim. Doufejme, že je míněn podzim roku 2000, protože například Nejvyšší správní soud máme v Ústavě už od ledna 1993 a dosud také neexistuje.

Komu čtyři minus?

Předsedové čtyřkoaličních stran si minulou středu svolali novináře a předložili jim vysvědčení, které vystavili po prvním poločase vládnutí Zemanovu kabinetu. Skvěla se na něm čtyřka s minusem a důtka s výstrahou. "Byly to dva roky amatérismu, regulací, života na dluh a socialistické bezradnosti," zúčtoval s vládou šéf unionistů Karel Kühnl. Předseda lidovců Jan Kasal přirovnal její činnost k "božímu dopuštění", varoval před "rebolševizací" a o Miloši Zemanovi prohlásil, že "premiér této vlády vládne stylem "po nás potopa", protože je známo, že už dále nechce pokračovat". Nic proti tomu, když opozice nenechá na vládě nit suchou a připíše ji k tíži i čtvero ročních dob: takový je obyčej i v gentlemanských demokraciích. Navíc jestliže se premiér Zeman (a před ním premiér Klaus) tak důsledně drží zásady, že nikdo člověka nepochválí tak pěkně, jako když se vychválí sám, přímo alergická reakce opozice je nasnadě. Ostatně má reagovat na co, neboť trvání monopolů, existence ekonomické mafie, často utajené rozhodování o dotacích podnikům či bázlivost kolem důchodové reformy objektivně existují a čtyřkoalice v tomto směru vládu důvodně kritizuje. Ozývá-li se však ze čtyřkoalice volání po změně politického klimatu (viz například výše Jan Kasal), očekávali bychom právě od ní, že půjde příkladem. Není náhodou, že dva ze tří prominentních deníků o šťavnatém, avšak věcně jalovém čtyřkoaličním hodnocení vlády vůbec neinformovaly.

Evropa optimistů a skeptiků