Pondělí 7. 8. 22:02
A vždycky přijde nové léto
Kniha o psech, kočkách a lidech, která má
podtitul "vyprávění Matěje K., gymnazijního profesora v.v.", je věnována
"Janě Štroblové a Hanuši Karlachovi, věrným obráncům zvířat". Její
autor Vojtěch Jestřáb se narodil roku 1922 v Brně. Píše prózu i poezii, ale je
známý také jako překladatel z ruštiny. Dětství a mládí prožil v
Brně-Žabovřeskách a právě tuto etapu svého života zvěčnil v memoárovém románu
"Brno, můj Amarcord", v němž popisuje nejen Brno funkcionalistické, Brno
právě postaveného veletržního areálu, přichystaného pro Výstavu soudobé kultury
v roce 1928. Knihu, vydanou stejně jako titul A vždycky přijde nové léto brněnským
nakladatelstvím Jana Šabaty Doplněk, činí přitažlivou i vzpomínky na přátelství
s Milanem Kunderou.
Většinu
dospělého věku prožil Vojtěch Jestřáb v Praze, nyní však bydlí v Adamově u Brna
(přednáší na Divadelní fakultě brněnské JAMU) a na léto se vždy stěhuje do
svého letního sídla u Náměště nad Oslavou. Převážně tam se nejspíš odehrály
příběhy jezevčice Áriny, jejích štěňat Briketky a Kroketky, ale i dalších
pejsků, kocourů i králičice paní Krolikowské. A nutno říct, že kromě vypravěče
a jeho ženy dělá zvířatům společnost i svérázný bard pan Tanda, který dovede
své hostitele potrápit víc než to nejčipernější štěně.
Postoj svatého Františka z Assissi a mravní naučení těch, k
nimž náleželi Thákur a Gándhí, to jsou pro mne dva pilíře života hodného, aby
byl žit. Pospolitost tvorů, spravedlivý pocit zodpovědnosti za celý ten obrovský
herecký ansámbl vybraný pro Noemovu archu této planety - je podle mne jedinou
skutečnou cestou hodnou člověka, všechno ostatní mně připadá jako scestí,
píše Vojtěch Jestřáb v závěru knihy. |