Před 150 lety, 18. srpna 1850, zemřel v Paříži romanopisec Honoré de Balzac. Byl to jeden z autorů, kteří měli v Čechách to neštěstí, že se jich zmocnili marxističtí "hrobaříci" (slovy Jiřího Konůpka), teoretikové takzvaného kritického realismu, mezi jehož hlavní představitele dle nich "nešťastný" Balzac patřil. Většina lidí se pak při zaslechnutí jeho jména znechuceně odvracela. Byla by však škoda na Balzaka zapomenout! Byl to autor, který vytvořil románový svět, v němž se vzájemně setkávaly, anebo míjely asi čtyři tisícovky postav, svět, který měl být skutečnému světu rovnomocný a zároveň sloužit jako interpretační mřížka, jejímž prostřednictvím se skutečnost stává průhlednější, jak napsal Jindřich Veselý, autor Výročí týdne. Balzac začal svou spisovatelskou dráhu dobrodružnými "černými romány", které později do svého díla nezahrnoval. Neúspěšné podnikání ve vydavatelské a tiskárenské oblasti mu vyneslo dluhy, které splácel celý život. Jeho život uplynul v neustálém unikání před věřiteli, neuvěřitelném tvůrčím náporu, noční spisovatelské práci podporované nadměrným požíváním kávy. První dílo Balzakovy velkolepé Lidské komedie - Šuani - vzniklo roku 1829. Jeho cílem bylo zachytit pravdu o své době. Francouzská společnost měla být historikem, já jen sekretářem. Jména Balzakových hrdinů vešla do dějin a užívají se ve francouzštině jako jména emblematická: Rastignac, Lucien de Rubempré, Gobseck, Grandet... Paní Hanské, s níž se oženil nedlouho před svou smrtí, Balzac napsal: Mám-li svá díla tvořit, jako jsem je psal vždycky, v jednom tahu za sedm, deset, čtrnáct dní, musím vstávat ve dvě hodiny ráno a nepřetržitě pracovat patnáct hodin. A v přestávkách promýšlím následnost dějů, jednotlivé scény, jejich řazení. A připočtěte k tomu naléhavá jednání, obchodní schůzky, zařizování... Čtyřiadvacet hodin, z nichž sedm je vyhrazeno na spánek, jsou pokaždé příliš krátké. (...) Nevěřím, že dosáhnu příštího roku bez pohromy na majetku nebo na zdraví. Po patnácti letech neustálé práce se mi už nedostává sil, abych tenhle zápas podstupoval zcela sám! Tvořit, stále jen tvořit! I Bůh tvořil jen šest dní! Zaplatit dluhy a pak žít někde v koutku Ruska nebo Francie ve společnosti milující ženy... (Přel. J. Veselý).