Minulé úterý vyhlásil prezident republiky první volby do nově ustavených krajských zastupitelstev. Uskuteční se 12. listopadu současně s volbami do třetiny Senátu a provází je jedna změna a podle českém zvyku jedna výjimka. Změna spočívá v tom, že počínaje letošním 12. listopadem se do volebních místností už nebude chodit v pátek a v sobotu, nýbrž jen a pouze v neděli. Výjimka se týká Prahy, která má statut kraje a zároveň zastupitelstvo s mandátem platným až do podzimu 2002, pročež se zde na rozdíl od "zbývajících" 13 krajů republiky volby krajských zastupitelstev letos v listopadu neuskuteční. Vznikem krajských úřadů a zvolením krajských zastupitelstev, čítajících podle počtu obyvatel kraje od 45 do 65 členů, začne od 1. ledna 2001 postupně fungovat decentralizovaný model veřejné správy, jehož smyslem je rozhodovat v Praze jen o tom, co se týká celého státu, a nikoli o záležitostech regionálního významu, jež s větší znalostí a efektivněji zařídí představitelé krajů. Krajská zastupitelstva budou rozhodovat o stavu a budoucnosti školství, kulturních zařízení, dopravy, po změně rozpočtových pravidel a daňové soustavy budou nakládat se značnými finančními prostředky. Měli by v nich proto zasednout kompetentní, důvěryhodní a pracovití lidé. Ze soutěže bohužel už předem vypadli nezávislí kandidáti, i když se osvědčili zejména na venkovských radnicích. Také v krajských volbách bude platit "upravená" D´Hondtova metoda přepočítávající hlasy na mandáty tak, že jako ve volbách do sněmovny dostanou silné strany skoro vše, a ty slabší téměř nic. Jeden rozdíl tu ale je: i vícečetné volební koalici stačí získat jen pět procent hlasů, aby se dostala do krajského zastupitelstva a na jednoho zastupitele inkasovala od státu čtvrt milionu korun ročně. V krajských volbách se lze proto nadít značně pestrých a rozeklaných volebních koalic a leckde i velmi pestře složených krajských zastupitelstev. Pokud by se potvrdil signál jednoho jarního průzkumu, totiž že ČSSD nemusí zvítězit ani v jednom kraji, ODS by si logicky musela položit otázku, zdali se jí vyplatí držet dál Zemana u moci. V každém případě nás 12. listopadu čeká významná premiéra, na kterou je škoda nedostavit se už proto, že tentokrát není třeba kvůli dnu voleb oželet ani páteční odjezd na chalupu.

Žádný Woodstock?

Když se kdysi dávno rozešli účastníci legendárního Woodstocku, zůstal po nich zřejmě podobně zdevastovaný terén jako po účastnících technoparty v jihočeské Lipnici. Obě akce mají jinak překvapivě málo společného, jakkoli se v obou případech jedná o společně sdílený zážitek z poslechu hudby. Zatímco do Woodstocku přijely hudební legendy a záznam koncertu se později stal bestsellerem, do Lipnice se sjely spíše reproduktory a sto dvacet hodin dunění si sotvakdo bude připomínat. Vlastně ano, bude si je připomínat šedesát šokovaných občanů blízké vesnice, kteří se stali nedobrovolným publikem zmíněné produkce. A v tom je zřejmě také podstatný rozdíl s legendárním americkým festivalem, ze kterého se dochoval hlas farmáře, jenž na svých pozemcích příchozí vítá a je odměněn ovacemi svých hostů. Lipnická sešlost byla sezvána internetem na pozemek cizí. Jisté je, že zatímco Woodstock byl námětem pro hudební kritiky, o technoparty v Lipnici mezi sebou diskutují právníci. Podle jedněch se hlučelo na hranici práva, bez násilností a bezesné noci si způsobila místní samospráva tím, že nedokázala včas vydat správní rozhodnutí, které by umožnilo policii ukončit akci. Jiní právníci naopak mají za to, že důvod k zásahu existoval, neboť byl poškozován soukromý majetek. Je pravděpodobné, že příští pokus o podobnou party již najde místní zastupitele a policii připravenou a že dunění nebude mít dlouhého trvání. Také je pravděpodobné, že ukončení produkce tohoto typu nezpůsobí žádnou kulturní škodu.

Ministři neumějí číst