číslo 35/2000
vychází 14. srpna

Zpět na obsah         

Rozhlasová
publicistika


POEZIE V ROZHLASE

Guillaume ApollinaireApollinaire: Tolik vesmírů

Český rozhlas 3 - Vltava, 26. srpna v 22.45 hodin

Koláž z citátů:

Chceme-li se pustit do objevů, nemusíme hledat událost považovanou za vznešenou. Můžeme vyjít z všední skutečnosti: padající kapesník může být pro básníka pákou, s níž se zvedne vesmír. Proto dnešní básník nepohrdá žádným záchvěvem v přírodě a jeho duch usiluje o objevy, a to stejně tak v nejširších a v nejobtížněji postižitelných celcích: v davech, mlhovinách, oceánech, národech, jako v jevech zdánlivě nejprostších: ruka prohrabávající kapsu, sirka, která se třením zapálí, skřeky zvířat, vůně zahrad po dešti, oheň zažíhající se v krbu.
Guillaume Apollinaire

Je nejsmutnější z básníků své epochy; ale je to on, kdo vrhl do světa čtrnáctý manifest futurismu. Jeho verše mají tichý skleněný zvuk, zároveň posměšný a nekonečně smutný. Celý život obrací se ve vzpomínky, v tiché znění zažitých věcí kolem opuštěnce; to je základní tón poezie Apollinairovy - tón jenž bere věcem pevnou skutečnost a mění je v duchové, vzpomínkové stíny. Apollinaire je koneckonců romantik, který dovede ze všech nejprostěji říci slovo láska, jehož pláč je přirozený a známý, jeden z těch lidí, kteří nejsou uděláni pro pathos.
Karel Čapek

Velký Guillaume, bez kterého by nebylo poezie dvacátého století, bez kterého by náš věk tápal a paběrkoval po klasicích, parnasistech či symbolistech, vytvoří do svých třiceti osmi let díla, která mají pro poezii takový význam, neváhám to říci, jako pro život lidstva objevení parního stroje a elektřiny.
Vítězslav Nezval

Apollinairovo básnické dílo od počátku mělo a stále má sugestivní přitažlivost nejen pro čtenáře, ale i pro překladatele. Z řady těch nejzvučnějších jmen - Karel Čapek, Jindřich Hořejší, František Hrubín, Milan Kundera, Jaroslav Seifert - vybrali jsme pro pořad s titulem Tolik vesmírů překlady Adolfa Kroupy.

Reprizovaný pořad je připomínkou apollinairovského výročí - básník se narodil v srpnu roku 1880. V režii Aleny Adamcové recituje Luděk Munzar.

PAVEL ŠRUT