číslo 35/2000 |
|
Rozhlasová |
|
POEZIE
V ROZHLASE
Apollinaire: Tolik vesmírů
Český rozhlas 3 - Vltava, 26. srpna v 22.45 hodin Koláž z citátů: Chceme-li se pustit do objevů, nemusíme hledat událost považovanou za vznešenou. Můžeme vyjít z všední skutečnosti: padající kapesník může být pro básníka pákou, s níž se zvedne vesmír. Proto dnešní básník nepohrdá žádným záchvěvem v přírodě a jeho duch usiluje o objevy, a to stejně tak v nejširších a v nejobtížněji postižitelných celcích: v davech, mlhovinách, oceánech, národech, jako v jevech zdánlivě nejprostších: ruka prohrabávající kapsu, sirka, která se třením zapálí, skřeky zvířat, vůně zahrad po dešti, oheň zažíhající se v krbu. Guillaume Apollinaire Je nejsmutnější z básníků své epochy; ale je to on, kdo vrhl do světa čtrnáctý manifest futurismu. Jeho verše mají tichý skleněný zvuk, zároveň posměšný a nekonečně smutný. Celý život obrací se ve vzpomínky, v tiché znění zažitých věcí kolem opuštěnce; to je základní tón poezie Apollinairovy - tón jenž bere věcem pevnou skutečnost a mění je v duchové, vzpomínkové stíny. Apollinaire je koneckonců romantik, který dovede ze všech nejprostěji říci slovo láska, jehož pláč je přirozený a známý, jeden z těch lidí, kteří nejsou uděláni pro pathos. Karel Čapek Velký Guillaume, bez kterého by nebylo poezie dvacátého
století, bez kterého by náš věk tápal a paběrkoval po klasicích, parnasistech či
symbolistech, vytvoří do svých třiceti osmi let díla, která mají pro poezii takový
význam, neváhám to říci, jako pro život lidstva objevení parního stroje a
elektřiny. Apollinairovo básnické dílo od počátku mělo a stále má sugestivní přitažlivost nejen pro čtenáře, ale i pro překladatele. Z řady těch nejzvučnějších jmen - Karel Čapek, Jindřich Hořejší, František Hrubín, Milan Kundera, Jaroslav Seifert - vybrali jsme pro pořad s titulem Tolik vesmírů překlady Adolfa Kroupy. Reprizovaný pořad je připomínkou apollinairovského výročí - básník se narodil v srpnu roku 1880. V režii Aleny Adamcové recituje Luděk Munzar. PAVEL ŠRUT |