Šedesátá léta přinesla české kinematografii nejen vzedmutí kritického pohledu na sociální i politickou situaci, nejen zájem o mistrně postiženou všední existenci úplně obyčejných lidiček, ale také experimentující hledání nového tvaru, nových vypravěčských metod. Jeden z nejvýraznějších pokusů podnikl Antonín Máša filmem Hotel pro cizince (1966). V stísněných prostorách kdysi nepochybně honosného pensionu se odehrává příběh mladého nadějného básníka, jenž byl nalezen zavražděný. Sledujeme tak jakousi rekonstrukci jeho osudů, jak je zachycuje dochovaný deník, spleť podivných událostí, k nimž se jen obtížně hledá výkladový klíč. Máša natočil jakousi svéráznou tragikomedii, v obrazové složce hojně inspirovanou secesí, ale také odkazem Franze Kafky. Hlavní roli ztělesnil Petr Čepek, tehdy čerstvá posila pražského Činoherního klubu. Svého hrdinu obdařil tajemností, naáznaky skrývaných vášní i rozpačitostí. Hotelem pro cizince zahajuje Česká televize malý cyklus Čepkových filmů, v nichž si opět budeme moci připomenout velké herecké mistrovství tohoto předčasně zesnulého umělce. Čepkova výrazová naléhavost, s níž se svých často rozporných postav zmocňoval, však září i přes případné rozpaky, které výsledné dílo vyvolalo. Potvrzuje to i Hotel pro cizince. V době svého vzniku nevzbudil bujařejší nadšení a mínění v časovém odstupu také vyslovuje jistou skepsi. Katalog letošní Letní filmové školy v Uherském Hradišti jej charakterizoval následovně: "Pojetí, které zpochybňuje hodnověrnost lidského vnímání i plnou poznatelnost dění kolem nás, prozrazuje módní vliv některých filmů francouzské nové vlny, zejména Loni v Marienbadu. Výsledkem je však pouhé epigonství, dnes již navíc notně vyšumělé." Ale přes všechny výhrady zůstává Hotel pro cizince dílem, které stále provokuje svou nezařaditelností, svým novátorstvím, byť ne vždy plně zvládnutým.

Úterý 22. srpna 20:50 hodin

Burzovní makléř Jochen a jeho snoubenka Anna si v pracovním nasazení nezadají. Chvatně snídají, loučí se, a přitom se oba nemohou zbavit dojmu, že toho dne měli v plánu něco důležitého. Co to jen může být? Teprve u oběda si Anna vzpomene, že odpoledne mají mít svatbu. Ta situace je sice zaskočí, ale zdatně ji zvládnou jako dosud všechno, a hned po obřadu odlétají služebně do Kapského Města. Po obchodním jednání se vracejí do hotelu, a tehdy je čeká šok. Ze zadního sedadla jejich vozu se ozve dětský pláč. Novomanželé zjišťují, že k nim kdosi odložil černošské miminko s lístkem, udávajícím pouze jméno.

Středa 23. srpna 2000 20:00 hodin

Čeština má pro onu zvláštní situaci, kdy žena v operním kuse hraje a zpívá chlapce či muže, nezvyklý termín - kalhotková role. A právě tyto role si vybrala přední evropská mezzosopranistka Dagmar Pecková pro svůj netradiční koncert. Zazní tu díla Wolfganga Amadea Mozarta, Richarda Strausse, Gioacchina Rossiniho, Jacquesa Offenbacha a Johanna Strausse. Podívejte se tedy, jak se tato mladá a půvabná žena pohybuje ve světě mužů a jak se brilantně vyrovnává s nelehkými interpretačními nároky. Možná, že budete sami překvapeni, že koncert může být i pro ty, kteří pravidelně nechodí na koncerty či do opery, docela zábavnou záležitostí.

Čtvrtek 24. srpna 2000 21:45 hodin

Hester Harperová je čtyřicetiletá stará panna, žijící svůj osamělý, jednotvárný život kdesi v australském vnitrozemí na farmě se svým otcem. Katherine je mladičké děvče, odchované dětskými domovy a polepšovnami. Noc a den, oheň a voda. Tak rozdílné ty dvě ženy jsou. A přece se zdá, že jejich setkání může každou z nich svým způsobem obohatit. Že jim může dát to, co obě celý život bytostně postrádaly: porozumění, pochopení, něhu, přátelství, lásku... Hester v to alespoň věří celým srdcem. A Katherine? Je to náklonnost nebo vypočítavost, co ji, mladou a dychtivou života, udržuje na té zapadlé výspě, kde lišky dávají dobrou noc? Režijní debut Samathy Langové, natočený podle románového bestselleru Elizabeth Jolleyové, získal celou řadu australských filmových cen.

Pátek 25. srpna 2000 21:50

Lékařka Grace Danetová rezignovala na civilizaci a odjela do západní Afriky, aby pečovala o tamní domorodce. Nyní má vážné starosti: celý jeden kmen začal vymírat na nakažlivou chorobu. Grace musí urychleně získat vakcínu. Místní úředníci jsou k problému zcela lhostejní, nezbývá jí tedy než opatřit si léčebnou látku sama. Nemůže najít nikoho, kdo by ji odvezl do vzdáleného města, poslední naději představuje nákladní auto zvané Africký lev, patřící drsnému dobrodruhovi Samu Marshovi. Majiteli se ale do tak nebezpečného podniku vůbec nechce, jeho odpor zlomí teprve příslib tučného podílu z prodeje obrovského diamantu, který Grace náhodou získala. Na kámen si ovšem brousí zuby i zločinecký gang, a tak budou mít po celou cestu v patách zabijáky. Navíc se Grace a Sam neustále hádají...

Sobota 26. srpna 2000 17:10 hodin

Již několik generací čtenářů vzrušuje dílo amerického spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda, z jehož tvorby jsou nejznámějšími romány Něžná je noc, Velký Gatsby a právě Poslední magnát. Hrdinou je úspěšný hollywoodský producent Monroe Stahre, který své práci dává všechno a totéž čeká od ostatních. Z nejznámějších ateliérů na světě chce vytvořit místo, kde lidé budou moci spokojeně pracovat a tvořit. Pochopitelně, že má své příznivce, ale i nepřátele. V okamžiku, kdy se ocitá téměř na vrcholu své profesionální dráhy, potkává ženu svých snů, křehkou a půvabnou Irku Kathleen. Během okamžiku se do ní bezhlavě zamiluje...

Neděle 27. srpna 2000 20:00 hodin