Dana Medřická se narodila právě před osmdesáti lety: v létě roku 1920. A třebaže v její rodině široko daleko nikdo neměl nic společného s divadlem a uměním, jeviště jí učarovalo už jako malé holčičce. Od osmi let, kdy začala vystupovat v pohádkách v bubenečské sokolovně, byla rozhodnutá, že se stane herečkou. Po prvních "dospělých" vystoupeních v Umělecké besedě dostala ještě jako konzervatoristka nabídku z brněnského divadla a tak bez velkého rozmýšlení přerušila studium a nastoupila do prvního angažmá. Kromě řady jiných rolí, jimiž na sebe výrazně upozornila, tu hrála - sotva dvacetiletá - Slávku Hlubinovou v Šrámkově Měsíci nad řekou. Byla to jedna z jejích nejmilovanějších a nejslavnějších rolí, k níž se v životě několikrát vrátila nejen na jevišti, ale i ve filmu, který patřil k tomu nejlepšímu, co v tehdejší době v barrandovských ateliérech vzniklo a dodnes je často uváděn v televizi, a v roce 1954 také ve výtečné rozhlasové inscenaci. Po letech - v roce 1976 - hrála na scéně Národního divadla Slávčinu matku, paní Hlubinovou. Po dvouletém působení v Brně následovala Plzeň, několik pražských scén, od roku 1951 významné, umělecky bohaté období v Městských divadlech pražských (kolik diváků ještě dnes vzpomíná na její Lízu v Obchodníku s deštěm!) a nakonec v roce 1960 činohra Národního divadla. A po celou tu dobu bohatá spolupráce s filmem, televizí i rozhlasem. V benefici si samozřejmě připomeneme především její velké rozhlasové role: Dorinu z Molierova Tartuffa, Evženii Grandetovou, lékařku Marii ze Stehlíkovy Linky důvěry, která zvítězila v roce 1966 v soutěži Prix Italia, energickou Dubskou z Našich furiantů. A zazní i několik hereččiných vzpomínek a úvah, které se uchovaly v rozhlasovém archivu. Na závěr jsme však přece jenom vybrali ukázku divadelní. V posledních letech svého života se Dana Medřická zapsala do paměti diváků rolí Erži v Örkönyově Kočičí hře, která měla premiéru v roce 1973 a hrála se až do hereččiny předčasné smrti v lednu 1983. Více než čtyřista repríz za deset let. V benefici tedy znovu uslyšíme jeden z dialogů sester Orbánových: Gizely - Vlasty Fabiánové a Erži - Dany Medřické.