číslo 35/2000
vychází 14. srpna

Zpět na obsah         

Tipy ČRo


logo_cr3.jpg (9253 bytes)Neděle 27. srpna 2000 22:00 hodin

Toscanini diriguje Verdiho Requiem

Arturo ToscaniniItalskou hudbou jsme začali, jí také končíme. Devítidílný cyklus Legendární Toscanini - velký výběr nově zrekonstruovaných legendárních nahrávek jednoho z největších dirigentů dvacátého století, který jsme poslouchali po všechny červencové a srpnové nedělní večery - dospěl k závěru. Toscanini byl původem Ital, občanstvím od konce třicátých let Američan. Celý svět ho však poznal jako pravého kosmopolitu. Jak jsme se přesvědčili, dokázal svým osobitým způsobem tlumočit partitury autorů všech možných národností, české nevyjímaje. V minulém pořadu jsme například slyšeli jeho Wagnera, přesvědčili jsme se rovněž, jak sugestivně působilo v jeho nastudování Debussyho Moře. K Giuseppu Verdimu měl mimořádně blízký vztah. Nejvíce miloval Falstaffa, poslední Verdiho operu, u jejíž premiéry stál. Byla to Verdiho partitura poslední, pocházející jakoby z jiného světa, udivující svou moderností. A to byla právě Toscaniniho nejsilnější parketa. Jediné Verdiho celovečerní vokálně-symfonické, tedy neoperní dílo - Messu da Requiem dirigoval Toscanini poměrně často. Ne však v Americe. Tam těch provedení bylo jen několik, nejvýznamnější pak v lednu roku 1951 v newyorské Carnegie Hall. Byl to koncert velmi památný a právě jeho záznamem uzavřeme náš cyklus Legendární Toscanini. Ke spolupráci si tehdy Toscanini pozval své osvědčené sólisty z Metropolitní opery. Operním fanouškům - pamětníkům není třeba je představovat. Šlo o tehdejší skutečné světové jedničky - sopranistku Hervu Nelli, altistku Fedoru Barbieri, tenoristu Giuseppa di Stefano a basistu Cesara Siepiho. Tímto strhujícím záznamem Verdiho Requiem se tedy s Arturem Toscaninim alespoň načas rozloučíme.

BOHUSLAV VÍTEK