Vědci byli dlouho přesvědčeni, že se nejstarší obyvatelé Asie museli dlouho obejít bez pěstních klínů a užívali při výrobě nástrojů především dřevo. Nejstarší dosud nalezené pěstní klíny pocházely až z doby před 200 000 lety. Proto nahlíželi vědci na Asii jako na periferii vývoje lidstva. Před více než padesáti lety označil harvardský antropolog Hallam Movius pravěkou Asii za okrajovou, kulturně zaostávající oblast a následující generace badatelů neměly důvod z jeho názoru slevit. Nejnovější objevy pěstních klínů v rudých nánosech řeky You Jiang ale staví asijského člověka vzpřímeného do zcela nového světla. Dávní lidé z Číny rozhodně nežili v kulturních stojatých vodách, prohlásil jeden z objevitelů pěstních klínů Richard Potts. Možná si asijští pravěcí lidé přinesli znalost výroby pěstních klínů z africké domoviny. Možná přišli do Asie bez této znalosti. Před 800 000 lety zničil dopad meteoritu rozsáhlou oblast na území dnešního Vietnamu, Laosu a Kambodže. Šlo o přírodní katastrofu obrovského rozsahu, která tvrdě zasáhla i pravěké lidi a vystavila je životní zkoušce. V každém případě neztratili ani ve zdánlivě beznadějné situaci hlavu a dokázali si vyrobit nesmírně účinný kamenný nástroj. S pěstním klínem v ruce se pak dál prali s nepřízní osudu. Uměli bychom se my vypořádat s problémy stejně dobře jako tento náš dávný předek?