číslo 37/2000
vychází 28. srpna

Tipy ČRo

Neděle 10. září ČRo 3 - VLTAVA - 20.18 hodin

Smetanova učební léta u Proksche

Úvodní skladba devátého dílu smetanovského cyklu klavíristky Věry Řepkové - Toccatina - je uváděna v souboru nazvaném Lístky do památníku. Dílko vzniklo nejspíše v roce 1849 a bylo autorem přepracováno roku 1883. Následující Andante F dur nemá rovněž zvláštní postavení. Je uváděno v souhrnu skladeb zkomponovaných v roce 1845, vedle dalšího Andante v d moll, a skladbiček věnovaných různým osobách: - učiteli Prokschovy školy Václavu Ulwerovi, Prokschovu ruskému žáku Jeanu Kuncovi, Marii Prokschové nebo šlechtickým zaměstnavatelům, hraběnce a hraběti Thunovým a jejich dceři Alžbětě Felicii, kterou s dalšími jejími čtyřmi sourozenci učil hře na klavír. Také další vybrané skladby, Sonátové věty a Ronda, jsou ze stejného období, přesněji z roku 1846, tedy z doby, kdy Smetana působí jako učitel hry na klavír u hraběte Thuna. Honorář, který dostává, věnuje na své vzdělání - sám se stává žákem na Prokschově hudební škole. U Thunů nastoupil 18. ledna 1844 a skončil zde 1. června 1847. Hraběcí děti neměli hudební talent, a proto je Smetana mnoho nenaučil, kromě jmenované Alžběty Felicie, která podle vlastního doznání byla líná na cvičení, ale ráda poslouchala vyprávění o hudbě. Vlastenecký čin Thunův pomohl ale Smetanovi zaplatit jeden zlatý za každou vyučovací hodinu u Proksche, a tak se mu dostalo řádného školení jak ve hře na klavír, tak v kompozici. A přestože jsou všechny skladby uváděné v devátém dílu cyklu spíše školními úlohami, jsou jistě dotčeny znaky Smetanovy osobnosti a talentu.