OČIMA
PETRA NOVÁČKA A IVANA HOFFMANA
Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Když je něčeho moc
Podle senátora a šéfa odborové centrály Richarda Falbra je
tvrzení premiéra Miloše Zemana, že za akcí Olovo zřejmě stojí stejná instituce
jako za bamberskou aférou a že k tomu použila žurnalistů, "mimořádně hloupý
a ubohý útok na novináře a na svobodu tisku". Novinář tak jasně vyslovený
názor ocení a navíc je potěšen projevem solidarity od politika, neboť obé je u nás
vzácným kořením. Leč kuchaři Falbrovi se tentokrát "utrhla ruka" a
výrazných ingrediencí nasypal více, než bychom u profesionála očekávali. Jako
bývalému (Horákovu) místopředsedovi ČSSD může být Falbrovi líto, že v dnešním
vedení strany nedokáže nikdo poslat Zemana k čertu: to ale ještě neznamená, že
výrokem o "postupující idiotizaci vedení sociální demokracie" musí
šmahem zurážet všechny bez rozdílu. Falbrovo doporučení, aby ČSSD před volbami na
dva měsíce umlčela Zemana tím, že jej pošle na Vysočinu objímat stromy, už jenom
podtrhlo známou pravdu, že čeští politici nedokáží balancovat na ostré hraně
kritiky a pravidelně sklouznou do emocí a skrze ně k povýtce jen osobním, a proto
neužitečným střetům. Oč na tom budeme lépe či hůře, jestliže se premiér Zeman
v reakci na Falbrovy výroky nemíní se senátorem a šéfem odborů dále setkávat?
Sociální demokracii to žádným směrem neposune ani o píď a vztahy mezi vládou a
odbory nespočívají na této dvojici. Navíc považuje-li Miloš Zeman Falbrovo
vyjádření za trapné, člověk žasne, proč si premiér neodpustil stejně trapný
dovětek, že "pan Falbr je jediný pozitivně lustrovaný senátor v českém
Senátu a já chápu jistou schizofrenii jeho pozice, která se projevila například v
tom, že nedávno několik svých kolegů v senátním klubu obvinil, že jsou
bolševické mozky. Jednalo se o sociálnědemokratické senátory". Richard Falbr
kandidoval do Senátu jako nezávislý s podporou sociální demokracie. Pozitivní
lustrační osvědčení má proto, že před Listopadem v zařízení ministerstva vnitra
vyučoval cizí jazyky. Sociální demokracie včetně Miloše Zemana to věděla, ale
když bylo v mosteckém senátním obvodu třeba vyrvat konkurenci mandát, zřejmě jí
to nevadilo. Nevadilo by to i nadále, kdyby Falbr v Senátu myslel hlavou Miloše Zemana,
a nikoli svou vlastní. Protože začal myslet a hlavně hlasovat po svém, začalo náhle
páchnout i jeho lustrační osvědčení. Novináře už pan premiér naparfemoval
hnojištěm, teď ještě senátora a šéfa odborů v jednom: když to takhle půjde
dál, bude tu za chvíli k nedýchání.
Český a rakouský Temelín
Napětí, jaké v česko-rakouských vztazích vyvolává jedna
elektrárna, působí dojmem, že ve skutečnosti existuje nikoli jeden, ale dva
Temelíny. Jeden český, který je po všech navýšeních rozpočtu, projektových
změnách a inspekcích zcela bezpečný, moderní a užitečný, a pak jeden rakouský,
který je smrtelně nebezpečný a naprosto zbytečný. Ani jedna strana nepřipustí, že
by pravda mohla být někde uprostřed. Jak se blíží termín spuštění Temelína,
atmosféra houstne. Rakousko se připravuje na konec světa, zatímco naši odpovědní
činitelé nechápou, o čem je u našich sousedů řeč, co jim konkrétně vadí, čeho
se vlastně bojí, a dávají si otázku, co je vlastně Rakušanům do toho, jak si
vyrobíme elektřinu a zda ji potřebujeme pro sebe, anebo zda ji vyvezeme. Kompromis je
nemožný, protože není nic mezi spuštěním elektrárny a nespuštěním elektrárny.
Co se tedy stane? Temelín bude spuštěn a začne produkovat elektřinu. Současně
zůstane pod přísným dozorem nejen našich energetiků, ale i našich sousedů. To je z
hlediska českého občana dobrá zpráva, protože v obavě před tím, že mohou být
ozářeni, mohou Rakušané možná jednou přispět k tomu, že nebudeme ozářeni ani
my. Jiný je problém, zda mělo smysl Temelín dokončit z hlediska ekonomického. Pokud
budeme za elektřinu platit tolik jako dosud, anebo dokonce ještě víc, pak tuto
stomiliardovou investici lze před občany obtížně hájit. A ještě obtížnější to
bude, když přebytek energie rovnající se kapacitě Temelína budeme vyvážet, a to
dokonce pod cenou.
Prezident podržel Grosse
Prezident před časem vyjádřil obavy z mírně hysterické
atmosféry, kterou může vyvolávat nadměrná medializace bezpečnostních rizik
souvisejících se zářijovým výročním zasedáním Mezinárodního měnového fondu a
Světové banky v Praze. Měl na mysli i Grossovo ministerstvo vnitra, jehož doporučení
občanům, aby si v předstihu nakoupili potraviny, zásobili se léky a učinili další
preventivní opatření, někoho pobavila, ale mnohé spíše poděsila. Minulé úterý
po zasedání Bezpečnostní rady státu však promluvil prezident trochu jinak:
"Odcházím, řekl bych, možná klidnější, než jsem sem přicházel, protože se
zdá, že policie opravdu nenechává nic náhodě." Proč asi Václav Havel
poopravil svůj názor na zveličování bezpečnostních rizik? V pověstných
"dobře informovaných kruzích" jsme zaznamenali toto: Nikoli jen mezi
ekologickými aktivisty jsou prý lidé, připravení vyvolat koncem září v Praze
pouliční výtržnosti a způsobit tím Grossův politický pád. Ze starých časů
mají kontakty na "specialisty", kteří se v organizování provokací
vyznají. Se "specialisty" tohoto druhu měl bohaté osobní zkušenostI
prezident Havel, a jsou-li "dobře informované kruhy" skutečně dobře
informovány, na nutná bezpečnostní opatření mohl změnit názor. Jeho slovům z
minulého týdne rozumějme jako vyjádření důvěry ministrovi vnitra Grossovi, jehož
do funkce jmenoval a kterého by pouze on mohl z funkce odvolat.
|