číslo 38/2000
vychází 4. září

Tipy ČRo

Pondělí 11. 9. 20.30 hodin

Melodram

Ve světové historii scénického a koncertního melodramu sehráli velice významnou roli čeští skladatelé, byť Benda i Praupner komponovali na německý text. Nejvýraznější postavou v dějinách českého melodramu je samozřejmě Zdeněk Fibich, který se ke své vrcholné trilogii připravoval řadou komorních a krátkých symfonických melodramů. Tvořil je koncem 19. století a současně s Lisztem vytvořil tak vědomou paralelu německému melodramu. První erbenovský námět Štědrý den zpracovává v roce 1875, následují klavírní melodramy Pomsta květin (F. Freilligrath, J. Vrchlický) - 1877, Věčnost (R. Mayr) - 1878, Královna Emma (J. Vrchlický) - 1883 a téhož roku Vodník (K. J. Erben), poté Hakon (J. Vrchlický) - 1888 a konečně co rok, to jeden díl trilogie o Hippodamii - 1889 Námluvy Pelopovy, 1890 Smír Tantalův a 1891 Smrt Hippodamie. Celovečerní scénický melodram je ve Fibichově tvorbě útvarem zohledňujícím češtinu s jejími prozodickointonačními kvalitami a přinášejícím hudební dramatizaci námětu pomocí příznačných motivů a zvukomalby. To jsou, podle nejmodernějšího Slovníku české hudební kultury - hesla J. Vysloužila - předpoklady pro uvedení - programně-koncipovaného melodramatického principu i do scénické kompozice. Trilogie o Hippodamii je světovým unikátem srovnatelným se soudobými operními činy a přestože jde o dokonalé formální a stylistické dílo, významově zařaditelné vedle Smetanovy tvorby, zůstalo v české tvorbě osamoceno.

RAFAEL BROM