číslo 38/2000 |
|
Tipy ČRo |
|
Čtvrtek
14. 9. 13.30 hodin
Kouření a mozek
V Meteoru teď vysíláme seriál zamyšlení doc.
MUDr. Oldřicha Vinaře nad biologií drogové závislosti. Co se farmakologicky
děje, když kouříme? Jakmile se kuřák nadechne cigaretového kouře, tak jsou během
několika vteřin podrážděna zvláštní místa na nervových buňkách, především v
kůře mozkové a v hypocampu, nikotinové receptory. Právě v tom je veliké nebezpečí
kouření, protože k odměně za to, že člověk si cigaretu našel, zapálil, nadechl,
dochází velice rychle. Odměna je tu opravdu téměř okamžitá. Psychická odezva je
příjemná, zvýší se kuřákova nabídka představ, lépe se mu vybavuje z paměti a
dá se dokonce i psychologickými testy prokázat, že má lepší intelektový výkon.
Druhý stupeň nám může připadat opět jako pozitivní. Začíná působit látka dopamin, která opět zvyšuje iniciativu, spontaneitu i aktivitu člověka a vede ho k tomu, že má tendenci mít rád dominantní roli ve společenských situacích. To je pravděpodobně důvod, proč mnoho kuřáků je dosti společensky úspěšných, jsou první, kteří mají iniciativu, navazují kontakt s lidmi. V další fázi přichází ještě další "odměna", jsou podrážděny endorfinové receptory. Vzniká příjemný pocit jako po opiu, po morfinu. A to je okamžik, kdy se z kouření jako společenského zvyku, návyku nebo zlozvyku stává nemoc, protože v okamžiku, když už je tady zainteresován endorfinový systém, je velice těžké s kouřením přestat. Každý třetí až čtvrtý kuřák se tak stává závislý na kouření. A tehdy už je zpravidla zapotřebí pomoc psychoterapeuta, a někdy i farmakologa. Dochází k psychické poruše, člověk, i když ví, že si kouřením zvyšuje riziko rakoviny a dalších nemocí, racionálně tedy ví, že si škodí, už přestat kouřit nedokáže, přestože se o to snaží. IVO BUDIL |