Druhý stupeň nám může připadat opět jako pozitivní. Začíná působit látka dopamin, která opět zvyšuje iniciativu, spontaneitu i aktivitu člověka a vede ho k tomu, že má tendenci mít rád dominantní roli ve společenských situacích. To je pravděpodobně důvod, proč mnoho kuřáků je dosti společensky úspěšných, jsou první, kteří mají iniciativu, navazují kontakt s lidmi.

V další fázi přichází ještě další "odměna", jsou podrážděny endorfinové receptory. Vzniká příjemný pocit jako po opiu, po morfinu. A to je okamžik, kdy se z kouření jako společenského zvyku, návyku nebo zlozvyku stává nemoc, protože v okamžiku, když už je tady zainteresován endorfinový systém, je velice těžké s kouřením přestat.

Každý třetí až čtvrtý kuřák se tak stává závislý na kouření. A tehdy už je zpravidla zapotřebí pomoc psychoterapeuta, a někdy i farmakologa. Dochází k psychické poruše, člověk, i když ví, že si kouřením zvyšuje riziko rakoviny a dalších nemocí, racionálně tedy ví, že si škodí, už přestat kouřit nedokáže, přestože se o to snaží.