číslo 40/2000
vychází 18. září

Rozhlasová
publicistika

TVÁŘ ZA MIKROFONEM
Max Wittman, hudební redaktor ČRo Brno

Vaše cesta k mikrofonu?
Patřím už pomalu k "rozhlasovým evergreenům", protože v loňském roce jsem si v tichosti připomněl třicet let ve službách tohoto domu. Když jsem do něj nastoupil, hudební redaktoři na mikrofon nechodili, průvodní slova k našim pořadům četli hlasatelé. Tehdejší hudební redaktor měl na starosti především výrobu určitého žánru, protože rozhlas si veškerou hudbu natáčel sám. To až poslední desetiletí nás překvapilo svojí snahou přiblížit se posluchačům a osobně jim o muzice něco povídat. Ze začátku jsem se cítil značně nesmělý a ke svému projevu dost kritický. A dnes? Nedovedu si představit,že bych si texty ke svým pořadům nemohl říkat sám.

Vaše rozhlasová "nej"?
Mimo několika trofejí z rozhlasových soutěží doma i v zahraničí je to především doba, kterou jsem prožil ve službách Gustava Broma a jeho orchestru. Pan kapelník mě "najal" v září 1973 a já jsem po jeho boku pracoval až do 25. září 1995, kdy nečekaně zemřel. Bromův orchestr měl totiž smlouvu s Českým rozhlasem v Brně, týkala se natočení určitého počtu titulů měsíčně pro potřeby svého vysílání a já měl o její naplňování pečovat. Jenže z rozhlasového redigování se stala činnost dramaturgická a producentská, takže Brom mi pak svěřoval i televizní a gramofonovou produkci tělesa.

Co vás drží nad vodou?
Protože si čím dál víc vážím toho, že jsem mohl a ještě stále mohu sloužit rozhlasu, drží mě nad vodou víra v to, že to dnešní české veřejnoprávní médium bude mít i nadále vedle té záplavy ukřičených privátů u svých posluchačů stálou úctu, vážnost a prestiž, jakou mají stejná média v zahraničí.