Co je na moderátorovi Giňovi nepochybného?

Z obrazovky zmizel Ondřej Giňa mladší a do novin proniká výraz pozitivní diskriminace. Do těch Nedělních z 3. září napsal Andrej Halada, že "Giňova účast v hlavní zpravodajské relaci ČT má nepochybně rysy tzv. pozitivní diskriminace." Halada tomu neříká rasismus naruby. Připouští nejen, že "tato mediální gesta mají jistě svou cenu", ale i to, že Giňa, obviněný z neoprávněného pobírání sociálních dávek, "měl možná tu smůlu, že je známou osobností".

Myslím, že Giňa měl těch smůl možná víc a některé se mohou nalepit i na nás, kteří máme bílou pleť. - Kdo z nás se například bezpečně vyzná ve všech daních, dávkách, zálohách, doplatcích, odpisech, termínech a jejich změnách? Přitom některé úřady - například Všeobecná zdravotní pojišťovna - nejsou povinny vás upozorňovat, že jim něco dlužíte a také to nedělají. Úroky z vašeho starého nesplaceného dluhu pak narůstají třeba několik let nezávisle na tom, že od určitého data už platíte všechno včas. Z vlastní zkušenosti vím, že někdy v tom tápou i daňoví poradci. Ostatně i Giňovy prohřešky prý jsou staré osm let. Proto se mi také příčí lehkost, s jakou někteří publicisté používají už šest týdnů v této souvislosti slovo podvod, třebaže dosud nevědí, jestli to nebylo nedorozumění, opomnění nebo jiný nepořádek. Nehledě na to, že žádný soud ještě ani nezačal a na Giňu je podle zákona nutné pohlížet jako na nevinného.

Pochybuji také o rysech Giňovy pozitivní diskriminace, které se Haladovi zdají nepochybné. Zřejmě si předtím v Týdnu (č. 32) přečetl, jak Giňu přijímali nejdříve do Českého rozhlasu a poté i do České televize. Pokaždé prý zadání znělo: Roma pro zpravodajství. Neznal jsem zadání ani jiné zákulisí, ale vím a nepochybuji o tom, jak čte Giňa zprávy: klidně, jistě, přirozeně, s bezpečnou výslovností a bez jakékoli koketérie. Podle mého soudu by na zpravodajskou obrazovku patřil i kdyby byl bílý, právě tak jako na ni patří Ray Koranteng v Nově a jako tam nepatří některé afektované a nervózní bílé rosničky. Ze všech těchto důvodů považuji Giňovo dočasné stažení z obrazovky za unáhlené a diskriminační, třebaže tentokrát nikoli v rasovém smyslu. Vedení České televize se zkrátka jistí tím, že znejisťuje veřejnost a předjímá soudní rozsudek. Žijeme tedy v právním státě, kde nám zprávy nesmí číst hlasatel, který v nejhorším případě - možná, kdoví - dluží společně s manželkou tomuto státu 26 000 Kč, zatímco o čistých rukách smí promlouvat předseda vlády, který byl už několikrát odsouzen k omluvě a několikrát se neomluvil, takže mu soud mohl, kdyby využil zákona, několikrát vyměřit pokutu 20 000 plus úroky.

Na rozdíl od Ondřeje Giňi mladšího je ovšem Miloš Zeman pozitivně diskriminován zcela nepochybně.

 Co odmítá Šlouf a co Špidla

Aféry z prostředí vyšší české politiky jsou mizerné pokusy o detektivku. Zdlouhavé, s buranskými snahami o humor a se spoustou zřejmých stop, které však nikam nevedou a vrah se nakonec nikdy nenajde. Pokud by tedy šlo pouze o děj, také aféra s pomlouvačným materiálem proti poslankyni Petře Buzkové je jasná a vlastně nezajímavá. Jeden premiérův poradce tvrdí, že se mu druhý pochlubil autorstvím onoho materiálu, což ten druhý popírá. Úřad vlády žaluje neznámého pachatele a jako důvodně podezřelé jmenuje redaktory Mladé fronty Dnes, kteří o tom materiálu napsali. Policie pravděpodobně zjistí, že to tištěné svinstvo skutečně prošlo některým z prověřovaných počítačů na Úřadu vlády, ale nevypátrá autora.

I tato špatná detektivka s názvem Aféra Olovo je ale dobrá k tomu, abychom trochu blíž poznali některé přední politiky naší vládnoucí sociální demokracie. Na tvrzení, že jejich kolegyně bývala prostitutkou a udavačkou, museli zareagovat už proto, že se jich novináři ptali. Premiér Miloš Zeman si ani za čtvrt roku, jak sám tvrdí, desetistránkový materiál nepřečetl. Když to minulý čtvrtek učinil, vyvodil závěr, že aféra ublíží sociální demokracii a prospěje Petře Buzkové.

Šéf sboru premiérových poradců Miroslav Šlouf řekl Lidovým novinám (25.srpna), že Buzková chce profitovat z toho, že je jí ubližováno "a určitým způsobem působí na city spolustraníků... Vzpomínám si, že když byla na prvním bohumínském sjezdu ČSSD diskutována otázka její spolupráce s StB, byla to taková velmi citová záležitost. Prakticky to vedlo sjezd asi ke správnému rozhodnutí, že se tím nebude dál zabývat, protože ty podklady samozřejmě nebyly kompletní. Ale přece jenom taková ta citovka tam zazněla a já takový způsob jednání prostě nemám rád."

Šlouf tak jedním dechem vysmrděl dvě nehoráznosti. Rozhodnutí sjezdu nezabývat se nedoloženou pomluvou označil pouze za "asi" správné a tak tu pomluvu oživil znovu. A pokud se Buzková cítí ublížena, Šlouf nemá "takové ty citovky rád." Není divu. Těžko se do cítění pomlouvaných lidí může vžít někdejší nejmocnější český svazák a komunistický poslanec, který byl většinu svého života na straně těch, kteří vládli, zakazovali, uráželi a pomlouvali, jak chtěli.

Pokud někdo v aféře Olovo od samého počátku nechytračí ani nevtipkuje, pak to je Zemanův dvojí místopředseda, stranický i vládní, Vladimír Špidla. Hned na počátku prohlásil, že nemá "vůbec žádný důvod se domnívat, že je to pravda." (MFD 17.5.) A po sobotním zasedání sociálně demokratického vedení řekl tentokrát nikoli už jen za sebe, že "předsednictvo s rozhořčením odmítá způsob politiky spojený s takzvanou akcí Olovo, ať je jeho nositelem kdokoli." - Díky za každého nového Špidlu, který nemává hypotézami ani kufříky, ale mluví srozumitelně, vkusně a k věci.