Patří kofein opravdu mezi drogy? - ptáme se v seriálu Meteoru, věnovaném biologii drogové závislosti, doc. MUDr. Oldřicha Vinaře.

Mám-li být přísný, tak musím říci, že ano, i když kávě říkáme nevinná droga. Ale přece jen jde o určité farmakologické ovlivnění organismu, nejen mozku.

Vůně kávy i její chuť je pro mnoho lidí velice přitažlivá. A nelze vždy mluvit o závislosti na ní. Jestliže se asi osm procent z lidí, kteří jsou pravidelnými pijáky alkoholu, stávají závislými, tedy alkoholiky, z kuřáků je závislá celá třetina. U kofeinu můžeme mluvit o závislosti přibližně u čtyř až pěti procent milovníků kávy. Což ovšem neznamená, že i ti, kteří na ní ještě závislí nejsou, nebudou mít v okamžiku, kdy by s jejím pitím přestali, určité potíže.

Obvykle si lidé představují, že káva rozšiřuje cévy,s a tudíž po jejím šálku nepotřebují tolik spát. Ono to však není tak jednoduché. Dnes se ukazuje, že kofein cévy spíš zužuje, takže se nám jeho zásluhou dostává do mozku krve méně. Také vliv na krevní tlak není tak jednoduchý, jak se občas říká, že totiž někdo pije kávu proto, že má příliš nízký tlak. Může tomu být naopak - po kávě má tlak ještě nižší.

Káva však především působí chemicky, blokuje účinek důležitého neurohormonu adenozinu. Adenozin je látka, kterou si mozek vyrábí, aby se bránil úzkosti. Tím, že si zablokuji účinek tohoto vnitřního "diazepamu", zvyšuji tedy pravděpodobnost, že budu v napětí a jakémsi napjatém očekávání, které se může přeměňovat až v úzkost. V tom může být riziko pravidelného pití černé kávy.