Kdo ví, zdali se od jeden čas superúspěšné (a od té doby asi zákonitě stále méně věrohodné) skupiny Yo Yo Band ještě něčeho dočkáme. Bratři Tesaříci se udělali pro sebe a zpívají o tom, že mají malý stan, což ovšem národ, pobrukující si dodnes tu o holce z Dejvic, zase tak moc nezajímá. O to překvapivější a odvážnější se jeví album, které před časem za nepříliš velkého zájmu médií vydala maličká firma Music Vars. Jmenuje se Soul a bráchové Richard a Vladimír se společně s bývalým členem Yo Yo Bandu Jindrou Malíkem jeho prostřednictvím vrátili do jinošských let. Natočili třináct světových evergreenů, které je muzikantsky utvářely.

Leckdo dnes netuší, že původní Yo Yo Band (tedy nikoli skupina estrádního typu z druhé poloviny devadesátých let) byl vokálním kvartetem, které vedle Tesaříků střídavě tvořili také Ondřej Hejma, Luděk Walter nebo právě Malík. Yo Yo Band se tehdy v polovině sedmé dekády prezentoval soulovou a funky muzikou a nijak se netajil vlivem Raye Charlese nebo Ottise Reddinga. Mnohé pamětníky i s odstupem mnoha let mrzelo, že právě toto období není zaznamenáno - skupina vydala svou první "malou" desku až v roce 1980, kdy již směřovala k velkokapelovému reggae stylu. Cédéčko Soul by proto mohlo být především dokumentem, ovšem není tomu tak. R. Tesařík (perkuse), Malík (kytara) a V. Tesařík (klávesy) se totiž chystají i do klubů, kde soulově orientovaný repertoár může opravdu "zazvonit".

A co že je to tedy za písničky, jež mají podle Tesaříků "vnitřní sílu" i "radost"? Tak třeba notoricky známá Proud Mary Johna Fogertyho, kterou si před časem pro svou sólovku vypůjčila i Marcela Březinová, Prestonova You Are So Beautiful, pohříchu dnes známá hlavně z televizní reklamy na cosi, Belafonteho Banana Boat, na níž vytáčí své morbidní tanečky mladičká Winona Ryderová v půvabném Burtonově filmu Beetlejuice, ale třeba i tradicionály Down By The Riverside či Jesus, Joseph And Peter. "Černé" hlasy jakoby ochraptělého tria dávají vyniknout nejen soulovým skladbám, ale i spirituálům či bluesovým kouskům a v některých případech dýchají trvalky v provedení dejvického vokálního tria na záda jejich slavným i ještě slavnějším zahraničním verzím.

Album Soul nemůže být nařčeno z laciného a překotného přebírání hitů. Z každé přezpívané písně je cítit hluboký prožitek interpretů. Tak trochu splátka na dluh...

MILAN ŠEFL