Bumerang i zásluhy

Kdo není fajnšmekr na výzkumy veřejného mínění, musí být z těch výsledků "jelen": Kdyby se nyní konaly volby do Poslanecké sněmovny, podle IVVM by v nich zvítězila sociální demokracie, avšak podle STEM a Sofres-Facta ODS. Sečtou-li se ale hlasy dosud stále ještě hypotetické čtyřkoalice (formální koaliční smlouvu dosud neuzavřela), pak by podle IVVM nejspíše vyhrála a podle dalších dvou společností by to byla buď ona, nebo strana Klausova. Porovnávat konkrétní údaje by vzhledem k odlišné výzkumné metodice a statistické chybě bylo totéž jako porovnávat chuť moštu a známkového vína, takže si tenhle nesmysl odpustíme a popřemýšlíme jen o tendencích, jež z údajů vyplývají, a o jejich možných příčinách. Nuže, oproti předprázdninovému období přibylo zřetelně příznivců sociální demokracie a naopak oslabila čtyřkoalice. Půjdeme-li do podrobností, sociálním demokratům se patrně vrací část stoupenců, kteří se "pro výstrahu" na čas hlásili k potenciálním voličům KSČM, jež proto logicky ztrácí preference. Chřadnutí čtyřkoalice nemají na svědomí dlouhodobě stabilní lidovci a zanedbatelný podíl příznivců ODA a DEU, nýbrž výrazný pokles Unie svobody. Jako by se opakoval scénář roku 1998: část zklamaných příznivců ODS pomohla tehdy Rumlově novorozené straně "na čestné slovo" k únorovým 18 % preferencí, z nichž však do červnových voleb nezbyla ani polovina. Chceme tím říci, že je-li v pořádku zjištění STEM, podle něhož 60 procent dnešních stoupenců čtyřkoalice tvoří bývalí voliči ODS a ČSSD z roku 1998 a drží-li čtyřkoalici ve velkých městech právě Unie svobody, pak má Václav Klaus pro svou volební kampaň "hlavou i srdcem" kromě svých oveček další jasné adresáty. Vraťme se ale ještě k sociální demokracii. Operace Olovo asi zajímá hlavně novináře a nikoli veřejnost, protože jinak by těžko mohly růst preference ČSSD a souběžně i Zemanovy vlády, které nyní důvěřují již dvě pětiny občanů. Ostatně zkuste si na severní Moravě nebo v severních Čechách, kde je osmina lidí bez práce, koupit noviny, jež soustavně a z principu kritizují Zemanovu vládu: bez námahy je koupíte na stánku ještě v pět odpoledne. Opatrně se tu pokoušíme naznačit, že upírat vládě a ČSSD nos mezi očima, ať už to dělají média, nebo politici, může mít i zcela opačný efekt.

Životní standard

Karel Vulterin je prý nyní pod pečlivým dozorem Bezpečnostní a informační služby, kterou před tím řídil. Tento paradox měl nastat poté, co bývalý šéf BIS přijal místo ředitele v kasinu, které se netěší dobré pověsti díky vlastníkovi a klientele. Vlastníkem je Mezinárodní svaz studentstva, který byl před časem označován za rezidenturu KGB, a mezi klienty jsou prý k vidění zástupci ambasád, zejména vojenští přidělenci spolupracující s tajnými službami svých států. Jak se člověk obeznámený s nejtajnějšími státními tajnostmi dostal do kasina? Roli prý hrály peníze. Karel Vulterin si prý zvykl na příjem odpovídající platu ministra, a když pak dostal nabídky za plat poloviční, poděkoval a našel si dobře placené místo sám. Ze zmíněných informací plyne, že stát na jedné straně nemá peníze, aby udržel bývalého šéfa tajné služby ve svých službách, na druhé straně ovšem má peníze na to, aby bedlivě monitoroval jeho aktivity v podezřelém kasinu. Z jedné strany by bylo zvláštní někoho platit za práci, kterou už nedělá, z druhé strany pak by bylo dost možná ekonomičtější ho platit, než sledovat. Úplně nejlepší by ovšem bylo, kdyby do takto exponované funkce byl vybrán člověk, kterého by vůbec nenapadlo na kšeft v kasinu kývnout. Takový člověk se ale hledá těžko. O nikom asi nelze předem vědět, co sním udělají peníze, a zřejmě je naivní předpokládat, že se vědec vrátí k vědě, když už ji jednou opustil.

Kampeličky a politika