Jakou knížku, desku a film byste si s sebou
vzal do příštího století a proč?
V téhle souvislosti mě napadají tři
tituly. Všechny mají určitou vnitřní souvislost. Do nového století bych si vzal
kompakt Jaromíra Nohavici Divné století. Jsou to nádherné písně, řekl bych spíš
zhudebněné básně, které v sobě mají až obrazové sdělení. Dovíte se z nich
něco o české povaze a navíc si myslím, že jsou nadčasové. Zapůsobil na mě i
vroucí a přesvědčivý Jaromírův zpěv. Pak bych si s sebou určitě vzal i knihu
britsko-českého spisovatele, novináře a dramatika Benjamina Kurase - Češi na
vlásku, příručka národního přežívání. V téhle knížce jsem našel nejen
poučení, rady, moudrosti, ale i špatné vlastnosti, které si nerad přiznávám.
Ovšem pochopil jsem, že nejsou vlastní jenom mně. Je to vlastně zrcadlo pro všechny
a pro Čechy zvlášť. Neškodí občas se do něj kouknout. A do třetice bych si vybral
film režiséra Jiřího Krejčíka Vyšší princip. On vlastně s tím kompaktem a
knihou souvisí. Je to kus našich dějin. Ukazuje, že můžeme postupovat k lepšímu i
v dobách nejtěžších. Když to tak shrnu, co z toho vyplývá? Že bych chtěl
přechod do nového tisíciletí přežít a... teď nechci, aby to vypadalo pateticky,
že bych rád zůstal Čechem, aniž bych se za to musel stydět.