Častým argumentem pro legalizaci drog bývá, že jejich zákaz a tresty za jejich držení jsou omezováním osobní svobody. Není však lepší cesta do otroctví než užívat drogu. Svoboda je pouze na začátku. Při rozhodování, zda do toho otroctví chci nebo ne. - To je názor doc. MUDr. Oldřicha Vinaře, se kterým se v Meteoru zamýšlíme nad biologií drogové závislosti.

Spousta lidí pije alkohol, ale ne z každého se stává notorik. Jak je tomu u uživatelů tvrdých drog? Zatímco u alkoholu se přibližně osm procent konzumentů stává závislými, u heroinu se to odhaduje na 95 procent. Stačí, aby si člověk vzal tuto drogu jednou dvakrát, a už se na ní stává závislý. Tedy pouze pět šest procent lidí odolá opakované touze znovu a znovu heroin dostat... Druhé riziko tvrdé drogy je v tom, že "odměna" za její sehnání přichází velice brzy. Jestliže si někdo dává heroin v intravenózní injekci, tak svou "odměnu" získá během třiceti čtyřiceti vteřin. To opět usnadňuje, aby nastala závislost. Dochází tak k psychickému onemocnění, protože závislost je už duševní poruchou, která se velmi těžko léčí. Dochází ke změnám v mozku, nakonec i k atrofii, až zániku mozkových buněk.