Pátek 6. 10. 2000 20.00 hodin

Pro závěrečný koncert MHF Pražský podzim byla zvolena díla autorů, jejichž životní data jsou spjata s 19., ale i s 20. stoletím. Úvodem zaznělo Fantastické scherzo pro orchestr, op. 25 Josefa Suka (1874-1935). Skladatel je komponoval v létě a na podzim roku 1903. Přestože o třicet let později se Suk o tomto svém díle vyjadřoval poněkud s despektem (hra s tóny a duchaplným nic) vytvořil pestře znějící paletu orchestrálních barev a hudebních nálad. Violoncellový koncert h moll Antonína Dvořáka (1841-1904) není třeba pro jeho popularitu nějak zvlášť uvádět: stačí snad jenom připomenout, že jej Dvořák komponoval v roce 1894 během svého amerického pobytu. Na tomto díle Dvořák pracoval s nesmírným zaujetím, a není proto divu, že nedovolil českému cellistovi Hanuši Wihanovi, pro kterého jej vlastně psal, aby provedl změny v sólovém partu. Na závěr festivalu zazněly Čtyři duchovní kusy Giuseppe Verdiho (1813-1901). Ačkoliv Verdi proslul především jako významný operní skladatel, našel si ve svém tvůrčím životě i okamžiky k určitému duchovnímu spočinutí a meditování. Těmto okamžikům vděčíme pak za vznik rozsáhlé smuteční mše Rekviem a Čtyř duchovních kusů pro sbor a orchestr. Byly vytvořeny v rozmezí let 1888-1896 a původně nebyly vůbec zamýšleny k veřejnému provozování, neboť je Verdi považoval za ryze soukromou hudební záležitost. Až v roce 1898 svolil, aby je jeho přítel, libretista, skladatel a dirigent Arrigo Boito provedl veřejně v Paříži. Sólistou závěrečného Festivalového koncertu Pražský podzim byl texaský violoncellista Ralph Kirshbaum (Dvořák), Symfonický orchestr Českého rozhlasu v Praze a Pražský filharmonický sbor řídil János Fürst.