Tragikomedie Americké psycho je krutá satira na ideály americké spotřební společnosti, zde reprezentované mladou generací špičkových byznysmenů (všichni mají na vizitce napsáno vicepresident). Pod maskou bohorovné přívětivosti se totiž skrývají jen malicherné zášti a nenávisti. Velice výmluvné je to zejména ve scéně, kdy si vzájemně prohlížejí vizitky a hodnotí jejich reprezentativní úroveň. Tito mladí perspektivní muži vzali svou roli vážně: je důležité, aby navštěvovali vhodné podniky, aby bydleli v žádoucích lokalitách, aby si obleky nechávali šít u značkových firem...

Americké psycho nepojednává o etice zvoleného prostředí. Zabývá se případem, kdy zvlášť labilní jedinec na takovém postu přestane rozlišovat mezi svými představami a realitou, nalézá uspokojení v sexuálním násilí a posléze i vraždách. Vraždí nejen pouliční pobudy a prostitutky, ale také své konkurenty a nakonec každého, kdo se s ním náhodou setká. Krvelačná maniakálnost počínání je sice v závěru zpochybněna, takže není zcela jisté, kudy vede hranice v hrdinově rozlišování skutečnosti a fikce, avšak tragikomický akcent vyrůstající do morbidních obludností zůstává jasně patrný: pod zdánlivě spořádanou slupkou se všude může skrývat psychické vyšinutí.

Celkově ovšem zůstává Americké psycho nevyváženým počinem, protože jistá spektakulárnost, jakkoli stylizovaná do groteskní bizarnosti a pracující s morbidními odkazy na některé kultovní filmy, nakonec převáží. Nejsou dostatečně vyjasněny roviny nazírání, jejichž rozplizlost není ani tak tvůrčím záměrem jako zmatečnou skrumáží stále obskurnějších událostí, z nichž autoři (režisérka Mary Harronová se podílela i na scénáři) hledají nějaké "změkčující" východisko. Ani po herecké stránce nelze vyslovit spokojenost - ani Christian Bale, ani Willem Dafoe plně nepřesvědčují, že by se svých postav zhostili s dostatečnou výmluvností, sdělností. Přesto vznikl film nejen lechtivě mrazivý, ale navíc i varovný.