Východní Beskydy, Morávka - údolí Velkého Lipového 0,5 km - Ropička 6 km - Kotař 8 km - Kotař, rozc. 8,5 km - Prašivá 12 km - Nad Vysutým 15 km - Morávka 18,5 km (- Pražmo 18 km)

Z Morávky (1) půjdeme po zelené značce přes řeku a za ní vpravo k orientačnímu místu při ústí údolí Velkého Lipového. Odtud pokračujeme asfaltovou silničkou pěkným údolím mezi vrchy Kyčera u Morávky a Ropička. Přímo před námi se zvedá vrchol Velkého Lipového (1003 m) a za ním Ropice (1082 m). Vlevo mineme odbočku silnice do osady Velký Lipový; ve zdejší hájence se natáčela část třináctidílného televizního seriálu pro děti Přátelé Zeleného údolí, zahrála si v něm i mnohá jiná místa v blízkém okolí.

Vytrvale stoupající silnička nás místy dovede k lesu a v levotočivé zatáčce pokračujeme mírně vlevo (ne přímo nad potokem) po kamenité pěšině, zkracující silniční serpentiny. Zdoláváme zalesněný svah, stoupání se postupně zmírní až ustane docela, poslední stovky metrů jdeme už po vrstevnici až k loučce na hřebeni, kde vidíme chatu Ropička (2). Byla vystavěna roku 1923 a nazvána Bezručova. Stojí v pěkném místě na okraji rozlehlých pastvin. Na Ropičce opustíme zelenou a půjdeme dál po červené značce, která pokračuje při hřebeni rozsochy. Za ohybem cesty je upravený pramen štábního kapitána Rudolfa Blechy (3), člena odbojové skupiny Obrana národa. Byl zraněn fašisty v bojích na blízké Goduli a zemřel v dubnu 1945 v Mauthausenu.

Od pramene sestoupíme do sedélka, kde na loučce stojí chata Na Kotaři (4). Stále lesem dojdeme až pod Čupel (892 m) a pak téměř stále klesáme hlubokými lesy k Prašivé. Prašivá (5), správně Malá Prašivá (706 m), protože vrchol Prašivé (843 m) leží asi 600 m severozápadně od Čupelu a přešli jsme po něm po červeně značené cestě, je posledním výběžkem dlouhé rozsochy Kalužný vrch - Ropice - Ropička - Čupel a jedním z nejsevernějších vrcholů Moravskoslezských Beskyd vůbec. Na horské louce trůní turistická chata, vystavěná v roce 1921 úsilím Pobeskydské jednoty slezské ve Frýdku. Součástí stylové dřevěné stavby je i rozhledna se zastřešeným ochozem, odkud je daleký výhled k Lysé hoře, Radhošti, Ondřejníku a na Těšínsko. Nedaleko odtud na louce vidíme poutní dřevěný kostel sv. Antonína, lidově nazývaný "svatý Antoníček". O jeho založení se vypráví zajímavý příběh. Majitel frýdeckého panství Jiří z Oppersdorfu tu prý kdysi při lovu postřelil statného jelena. Zraněný, bolestí zdivočelý paroháč pak sám v zuřivosti zaútočil. Hraběte, opírajícího se v té chvíli o strom, napadl parohy tak prudce, že mu uvízly ve dřevě stromu, hrabě zůstal mezi nimi jako zázrakem nezraněn. Polomrtvého vysílením jej až za tři dny našli sluhové. Na paměť této strašlivé příhody a jako díkůvzdání za své vysvobození dal pak Oppersdorf na uvedeném místě postavit dnešní kostel, původně zasvěcený sv. Ignáci z Loyoly, později sv. Antonínu Paduánskému. Stavba pochází z roku 1640, má jednoduchou loď sroubenou z jedlových trámů, mírně odsazený presbytář a nad trojúhelným štítem malou věžičku. Celý kostel je na ochranu před povětrnostními vlivy pobit šindelem. Starší badatelé usuzovali, že jméno Prašivá pochází ještě z pohanského období. Místní tradice tvrdí, že se do těchto míst dříve vyváželi na saních či vozech sebevrazi, lidé nemocní prašivinou anebo ti, kteří zemřeli na mor. O jejich další osud se pak postarala divoká zvěř.

Z Prašivé půjdeme po modré značce k rozcestí Nad Vysutým (6) a pak prudce dolů kamenitou cestou k rozcestí u můstku v osadě Vysutý (7). Tady se můžeme rozhodnout, kudy dál. Modrá značka pokračuje vpravo loukou k lávce přes Morávku a do Pražma. Pokud se chceme vrátit do výchozího místa trasy, dáme se silničkou vlevo (bez značení) loukou nad pravým břehem řeky a kolem samot k okraji obce Morávka, kde opět vpravo po silnici dojdeme k mostu a za ním do středu vsi. B