Úterý 24. 10. 2000 20.00 hodin

Korunou večerního koncertu Rozhlasových symfoniků bude nepochybně Mozartův 15. klavírní koncert, v němž jako sólista vystoupil na veřejném koncertě Emil Leichner. Wolfgang Amadeus si tuto skladbu v tónině B dur zapsal do svého vlastního seznamu, který si počal vést 9. 2. 1784, jako druhou položku a podle jeho svědectví byl koncert, v pozdějším Köchelově katalogu č. 450, dokončen 15. března téhož roku. Dílo patří do série koncertů č. 14, 15 a 16, která vykazuje výrazný rozvoj orchestrální složky a zvýšení požadavků na sólistu, přičemž jsou to skladby formálně mimořádně inspirativní a smělé. Zároveň jsou to díla, která jako jedna z prvních dovolují volitelné užití dechových nástrojů - koncerty můžou být prováděny jen se smyčci v orchestrální složce. K této eventualitě vtipkoval Wolfgang Amadeus v dopise otci v tom smyslu, že by byly vhodné pro jejich hudební domácí dýchánky v Salcburku, jichž se hráči na dechové nástroje účastnili jen zřídka z důvodů zaneprázdnění jinými hudebními "povinnostmi". Koncert pro klavír a orchestr B dur, Köchlův seznam 450, je svěžím dílem, v němž se sólista, v závěru první orchestrální expozice, blýskne okázalou virtuozitou. Mozart zde s potěšením využívá nových Steinových klavírů se zdokonalenou klávesnicí a s vyrovnaným tónem nástroje, který je zhodnocen v lyrické druhé větě koncertu. Klavírista může ve variacích na dané téma ukázat zralost výrazu své hry a ve finálním rondu zúročit své interpretační pochopení veselé povahy tvůrce, který zde s rozpustilostí sobě vlastní vytváří humornou hudební náladu.