Polsko dnes asi nelze označit za kulinářskou velmoc, jakou je třeba Francie nebo Itálie. Vždycky tomu tak ale nebylo. Důkaz o tom naleznete například ve starobylém Krakově. Tady na Starém náměstí v domě číslo 16 sídlí proslulá restaurace Wierzynek - vedle Wawelu, Mariánské věže či Hejnala jeden ze symbolů Krakova. Místo, kde si za staletí jeho existence na zdejších skvělých krmích pochutnávala nejedna korunovaná hlava. A tak se tam aspoň na chvíli vydejme...

Když procházíte starým krakovským náměstím, máte tak trochu pocit, že jste v Čechách. Nikoli bez důvodu: podobná architektura a vůbec "duch města". Když původní Krakov v roce 1241 zcela vyplenili tatarští nájezdníci, bylo třeba postavit sídlo na křižovatce kupeckých cest znovu. V roce 1257 podepsal kníže Boleslav Nesmělý listinu, která přilákala do Krakova osadníky. Město se záhy stalo bydlištěm nejen Poláků, ale mělo - podobně jako středověká Praha - vyrůstat ke slávě a velikosti za pomoci italských, židovských a hlavně německých osídlenců. S první vlnou přistěhovalců přišla z Německa i rodina Wirsingů, podle některých zdrojů Werzingů. Ti se stali uznávanými měšťany, jejichž jméno se v průběhu času popolštilo na Wieržinky. Odtud také název restaurace.

"Název Wierzynek se datuje od roku 1364, kdy tady bohatý a podnikavý krakovský měšťan Mikuláš Wierzynek uspořádal hostinu na počest krále Kazimíra Velikého a jeho tehdejších korunovaných hostí, kteří do té doby neúspěšně jednali o míru na nedalekém hradě Wawelu," vypráví dnešní šéf restaurace Edward Szot. Válka byla tehdy údajně na spadnutí. Český král a císař Svaté říše římské Karel IV. se podle historie v opilosti (!) na Hradčanech neuctivě vyjádřil před uherským poslem o Alžbětě, matce tehdejšího uherského krále Ludvíka. Ten se pochopitelně rozzuřil a nazval Karla IV. opilcem. A protože Alžběta byla sestrou Kazimíra Velikého, konflikt mezi polsko-uherskou koalicí, podporovanou Dánskem, a Karlem IV. a jeho spojenci z Německa byl skutečně víc než aktuální. Papež Urban V. vyzýval všechny k respektování zásady "Rozum je mocnější než síla", ale po pět týdnů to na Wawelu při setkání panovníků nevypadalo nijak optimisticky. V té chvíli vstoupil do hry Mikuláš Wierzynek. Svému panovníkovi nabídl zorganizovat hostinu, kterou by uctil všechny účastníky setkání. A tak se tu v září 1364 sešli v doprovodu svých družin polský král Kazimír Veliký, český král a císař Karel IV., uherský král Ludvík, dánský panovník Waldemar IV. a král Kypru, Jeruzaléma a Arménie Petr Lusignan, který přijel z pražského Hradu spolu s Karlem IV. Právě obavy o možné Karlovy výroky po případném požití většího množství alkoholu údajně přinutily hostitele, aby za císařovo křeslo ukryli trubače, který měl v případě potřeby troubením přerušit císařovy nevhodné komentáře. K ničemu takovému však nedošlo. Hosté byli unešeni skvělou tabulí, atmosféra při jednání se uvolnila. Den nato se Krakovem nesly dvě zvěsti. První hovořila o tom, že zdejší kuchař dostal nabídku pracovat v Praze, Štětíně, Kodani, Frankfurtu, Budapešti a dokonce na Kypru. Druhá mluvila o tom, že rozhovory probíhají dobře, že Karel IV. si jako novou manželku odveze Kazimírovu vnučku Alžbětu Pomořanskou a že kyperský král už ustoupil od záměru přinutit ostatní k nové výpravě proti Turkům. Jak to tehdy bylo doopravdy, se asi už přesně nedovíme. Proslulost restaurace Wierzynek však přežila všechny krále a hlavy států se tu setkávají dodnes. A co doporučuje restauratér Edward Szot svým dnešním hostům? "Nejznámější je asi jídlo nazvané podle restaurace - Wierzynek: je to pečené telecí, hovězí a kuřecí maso, okořeněné speciální směsí koření a podávané se smaženými houbami a s broskvemi." A protože jde o královskou restauraci, jsou i ceny jídel trochu královské. Najíst se ovšem můžete v řadě dalších, levnějších restaurací - anebo pizzerií. Protože Krakov stojí rozhodně za návštěvu.