Sobota 18. 11. 2000 14.04 hodin

Bylo to za vlády krále Václava a právě v onen čas, kdy se rozhlásilo, že české země jsou učiněný ráj všech zištníků a kramářů, a kdy se v jihlavských a v kutnohorských dolech těžily koše stříbra... Tak mluví o době Václava II. Vladislav Vančura. Kutná Hora byla naším nejslavnějším a nejbohatším báňským střediskem. Nikoli však jediným a také ne nejstarším. Už o půlstoletí dřív (tedy někdy v letech 1230-1240) se stříbro těžilo v Jihlavě. Ve středověku se považovalo veškeré nerostné bohatství za majetek panovníka. Jeho právo se nazývalo horní regál. Jihlavské horní právo se zachovalo dokonce ve dvou verzích, každé jiné, a proto Václav II. vydal roku 1300 jednotnou, celostátně platnou úpravu: Královské právo horničie neboli Ius regale Montanorum. Byl to v tehdejší střední Evropě nejdokonalejší báňský zákon, stal se vzorem pro podobné právní úpravy v dalších zemích. Podle tohoto zákoníku byly vypracovány horní neboli báňské zákony ve všech španělských koloniích v celé Latinské Americe. A jedna poznámka - sice nakonec, ale nikoli nedůležitá: svým ohleduplným zájmem o sociální zaopatření havířů bylo toto právo v tehdejší době skoro senzací. Ono už bylo nějakého takového zákona skutečně zapotřebí. A to hlavně od té doby, kdy se České království stalo stříbrnou evropskou velmocí.