Bubeneč, Krupkovo nám. - Místodržitelský letohrádek 0,5 km - Planetárium 1,5 km - Výstaviště 2 km

Královskou oboru zvanou Stromovka založil král Přemysl Otakar II. v r. 1266. Bývala cílem celodenních výletů, i dnes se sem vydávají Pražané rádi na vycházku .

Krupkovo náměstí je jednou z nejzajímavějších bubenečských částí. Stojí tady pozdně barokní kostel sv. Gotharda (1) na místě původní středověké svatyně.

Poblíž Krupkova náměstí jsou dvě zajímavé stavby - vyjdeme ulicí V Sadech - po levé ruce vidíme dům čp. 15. Tzv. Kholovská chalupa byla původně kovárnou z 18. stol., dnes je po renovaci využívána několika firmami. Za zatáčkou ulice na rohu s ulicí Pelléovou stojí Lannova vila, výstavný objekt z roku 1870, sloužící jako Kancelář Akademie věd ČR a penzion. Vracíme se a přicházíme na prostranství před bývalým Místodržitelským letohrádkem (2). Ten byl založen jako lovecký zámeček za krále Přemysla Otakara II., dnes je zde časopisecký archiv a studovna Národního muzea. Z vyhlídkové terasy vidíme dominanty na protějším břehu Vltavy - Trojský zámek, sídliště Kobylisy a Bohnice, na dosah ruky máme působivý areál zeleně - Královskou oboru neboli Stromovku.

Od Místodržitelského letohrádku sestupujeme cestičkou k oplocenému areálu bývalé Královské dvorany (Staré restaurace), odsud se můžeme pár kroků vrátit a pustit se mezi půvabné rybníky. U posledního z nich se dáme vpravo k Planetáriu (3). Přicházíme ke konečné stanici tramvají MHD a na velké prostranství před hlavním vstupem (4) na Výstaviště. Původní Staré výstaviště bylo vybudováno podle projektu A. Wiehla pro Jubilejní výstavu v roce 1891 a pro Národopisnou výstavu v roce 1895, po roce 1918 se tu konaly Pražské vzorkové veletrhy. V letech 1952?1955 se Výstaviště měnilo na Park kultury a oddechu Julia Fučíka, dnes známe celý areál opět jako Výstaviště. V jeho prostorách se konají veletrhy, výstavy, další kulturní akce, tradiční matějská pouť. Vstup zdobí 12 fontán s keramickými zvířecími skupinami ze školy J. Kavána. Vstupujeme hlavní vrátnicí - po levé ruce máme objekt Akademie výtvarných umění, restauraci Pražan a restauraci Xaver s letním tanečním parkem, po pravé ruce Lapidárium, původně Pavilon hl. m. Prahy, postavený roku 1891 A. Wiehlem, a sportovní halu, přestavěnou v roce 1962 podle projektu F. Krásného z původního Strojnického pavilonu. Objekt, nesoucí dnes název Paegas aréna, byl otevřen roku 1962 při příležitosti mistrovství světa v krasobruslení. Dominantou Výstaviště je Průmyslový palác (5).

Projdeme palácem - před námi je Křižíkova fontána a čtyři trakty Křižíkova výstavního pavilonu. U východního okraje Výstaviště je krytý plavecký bazén, u západního střelnice, fitcentrum, další restaurační zařízení a především Maroldovo panoráma - v pavilonu kruhového půdorysu z roku 1908 je umístěn obraz Luďka Marolda (dlouhý 95 m, vysoký 11 m), zobrazující bitvu u Lipan 30. května 1434. Velkou plochu pak zaujímají stálé pouťové atrakce (obří kolo, horská dráha), na severním okraji je bikrosová dráha a areál zdraví. Rozlehlý areál doplňují Velká a Malá scéna, Letní divadlo a další objekty, které nás inspirují k tomu, jak prožít zajímavě volný čas právě tady.