číslo 48/2000 |
|
Televize |
|
TV
TIPY
![]() Tess McGillová, dívka z newyorského předměstí, pracuje u jedné z velkých firem jako řadová sekretářka. Na rozdíl od svých kolegyň je však ambiciózní a touží po vyšším postavení na společenském žebříčku. Přestože všechny pokusy zatím selhaly, nevzdává se, a když si její šéfka, elegantní Katherine, zlomí nohu na dovolené v Alpách, pochopí Tess, že to je ta pravá příležitost, a náležitě jí využije. Převezme obchod, ukáže se jako schopná manažerka a pustí s Katherine do boje nejen o její výnosné místečko, ale také o Jacka Trainera, elegantního a hlavně vysoce postaveného muže. Scénář k jedné z nejúspěšnějších komedií roku 1988 dlouho neměl štěstí při výběru, takže jeho realizace byla rok po roce odkládána na neurčito. Až do chvíle, kdy se dostal do ruky zkušenému Miku Nicholsovi, který jej obsadil známými herci a bez průtahů natočil. Hlavní roli svěřil Melanii Griffithové, která strávila týdny v kanceláři, aby mohla pozorovat a na vlastní kůži okusit život a chování úřednic. Dále uvidíte Harrisona Forda a Sigourney Weaverovou.
Kolem smutného příběhu parašutisty Viliama Gerika chodili mnozí
pamětníci i historici dlouho v rozpacích; víceméně jednoznačně vypadal pouze
těsně po válce, kdy se nepřipouštěly pochybnosti, kdy černé bylo vždy jen
černé. A Gerek byl "černý" - zradil přece vlast: byl členem paraskupiny
Zinc, vysazené na naše území koncem března 1942, a o Dokumentarista Pavel Štingl natočil o kontroverzním parašutistovi a "zrádci" Gerekovi dokument Selhání, který klade znepokojivé otázky. Mimo jiné i o tom, zda měl být souzen se vší "revoluční" tvrdostí a zda spolu s ním neselhali i jiní - ti, kdo ho vyslali se špatným vybavením, či ustrašení občané, kteří s ním nechtěli nic mít. AGÁTA PILÁTOVÁ
![]() Pouhých třicet dnů má bájný hrdina Perseus na to, aby zachránil život své milované Andromedy. Společně s přáteli se nejprve vydá ke stygijským čarodějnicím, aby od nich získal radu jak vykonat nemožné, totiž porazit Krakena, posledního žijícího titána. Poté, veden jejich radou, se vydá na dalekou cestu, až na samý konec podsvětí, na Ostrov mrtvých, aby se pokusil získat hlavu nestvůrné Medúzy, jejíž jediný pohled mění vše živé v kámen. Ač se v anglickém filmu režiséra Desmonda Davise z roku 1981 v rolích některých bohů objevují takové herecké veličiny, jako jsou Laurence Olivier či Ursula Andressová, hlavním magnetem snímku jsou speciální vizuální efekty.
Tragikomedie z exotické Gruzie Francouzský komik Pierre Richard se snaží prosadit i ve vážných rolích. Další příležitost mu poskytla gruzínská režisérka Nana Džordžadzeová, kdy jej obsadila do snímku Tisíc a jeden recept zamilovaného kuchaře. Hraje tu francouzského světoběžníka, labužníka, který pochutiny dokáže nejen ocenit, ale také vlastnoručně připravit. Procestoval snad všechna světová moře a teprve v Gruzii nalezl novou vlast, přišel na chuť vínu i krásným ženám a začal tu jako restauratér budovat novou existenci. Do idyly však znenadání vpadnou bolševické oddíly, které stárnoucího hrdinu zbaví milované ženy i možnosti vařit. Dožívá v bědném kutlochu na pokraji vyhladovění, ale nikdy jej neopustí touha dodávat do svého bývalého podniku kuchařské rady. Nikoho však nezajímají, kuchařka neumí číst...
Vousatý, prošedivělý Richard zvládá rozdílné životní aktivity svého hrdiny, okamžiky samovolné odvahy, o níž se nepřemýšlí, i truchlivé okamžiky živoření. Je vylíčen jako prototyp pravého Francouze, který nikdy neztrácí dobrou náladu, podceňuje hrozící nebezpečí (odmítne včas emigrovat), zbožňuje dobré jídlo, pití i sex. Je prezentován jako nepolitický člověk, který nevnímá režim, pokud nepřekáží kulinářsky tvůrčímu počínání. Ale odmítá jakoukoli spolupráci s bolševiky, kteří neuznávají žádné - ani kulinářské - tradice. Jejich počínání je však líčeno jako absolutně záporné, silně karikované, v bezmála operetní podobě. Jako by si režisérka vzala někdejší oslavné stereotypy ze sovětské éry a převedla je do stejně schematického negativu. JAN JAROŠ |