Dříve narození rozhlasoví posluchači a návštěvníci koncertů rozhlasových symfoniků snad více než třicet let slýchávali u pultu prvního hoboje pana Zdeňka Hebdu, který tak jako řada dalších znamenitých muzikantů, nacházel radost i v koncertování s komorními ansámbly. Ostatně jako komorní hráč hrával již v roce 1947, jako člen Rejchova dechového kvinteta ještě před absolutoriem pražské konzervatoře v roce 1949. V době studií na Akademii múzických umění se stal členem Filmového symfonického orchestru - s tímto zejména studiovým, ale i koncertujícím orchestrem skrytým za filmovým plátnem hrával ale jen dva roky. Akademická studia uzavřel v roce 1953 a jeho následujícím koncertním pódiem se stalo proslulé rozhlasové studio 1 Československého rozhlasu v Praze a samozřejmě veřejná vystoupení nejen v pražských koncertních síních, ale všude tam, kam rozhlasoví symfonikové na svých koncertních turné zavítali. Jako sólista nahrával také s Pražskými symfoniky, Akademickým komorním orchestrem nebo Pražskými komorními sólisty. Vedle širokého koncertního repertoáru, sahajícího od barokní literatury až k dílům 20. století, který byl zaznamenán na magnetofonových pásech rozhlasové fonotéky, objevuje se ve vysílání hudební redakce řada jeho snímků z oblasti komorní hudby. Zdeněk Hebda, který se dnes dožívá 75 let, nahrával s klavírem, jakož i v příležitostném komorním seskupení - zejména sonáty J. D. Zelenky, v sestavě Českého dechového kvinteta, jehož členem se stal v roce 1957, a se souborem Parthia di Praga.