NOVÉ ZVUKOVÉ NOSIČE
Představovat kapelu Bluesberry, to je jako vysvětlovat někomu význam
hanspaulského hudebního podhoubí pro českou scénu. Každá nová deska této skupiny
je cenná - především proto, že její diskografie je spíš nepočetná, což je o to
paradoxnější, že zpěvák a harmonikář Petar Introvič tuto klasickou značku
tuzemského blues drží už skoro třicet let. Na druhou stranu, síla tohoto souboru
vždy spočívala v energické koncertní prezentaci, kterou bohužel Bluesberry ve studiu
ne a ne napodobit. Nejinak je tomu i na novince Josefína: příjemné, byť převzaté
skladby, vpravdě bluesové texty pianisty Václava Kopty, které navíc dokonale
"sedí" k civilnímu Introvičově zpěvu, také kapela šlape jedna radost -
ale... Vlastně jediné, co této desce chybí, je atmosféra, jenomže právě ta je pro
muziku, jaká je skupině vlastní, možná tím nejpodstatnějším. Jít na koncert
Bluesberry zkrátka stále stojí za to, koupit si album, to už je věc druhá. Přesto
si Petar Introvič zaslouží hlubokou poklonu, ze starého obsazení kapely mu totiž
loni na podzim nezůstal kámen na kameni a s budoucností Bluesberry to vypadalo
všelijak. Album Josefína, natočené s nováčky Michalem Chroňákem, Pavlem Geislerem,
Petrem Kejlou a Světlanou Hrdličkovou, může být pro Bluesberry novým vykročením.
MILAN ŠEFL
Karel Gott ve Slaném (B&M
Music / Universal Music)
Král
české populární hudby byl také v sedmdesátých letech ve znamenité formě, a ač
zůstane jeho show z "Divadélka ve Slaném" pro mnoho lidí synonymem
socialistické televizní obrazovky, na Gottově tehdejší profesionalitě to nemění
vůbec nic. Dvojalbum Karel Gott ve Slaném připomíná nejúspěšnější momenty z
pořadů stejnojmenného cyklu Československé televize, který v letech 1973?1978
natočil Ján Roháč. Nejsou tu jen písničky v podání Karla Gotta, cédéčka
připomínají i účinkování zpěváků a zpěvaček, kterým interpret propůjčil
prostor i doprovodný Orchestr Ladislava Štaidla (Naďa Urbánková, Petr Altman, Aleš
Ulm, ale i herec Jaromír Hanzlík). Posluchačsky vděčnějším se ale zřejmě ukáže
zařazení scének či rozhovorů, kterými Gott své koncerty prokládal a k nimž si
zval populární herce a baviče (Petr Nárožný, Luděk Sobota, Miloslav Šimek, Felix
Holzman, Miroslav Horníček).
MILAN ŠEFL
Satelit Kanibal: Satelit
Kanibal (Universal Music)
Vesmírný DJ, který zběsile kroutí čudlíky
našeho i jiných světů - to je Satelit Kanibal, jehož jméno zvěčnili svojí kapelou
čtyřiadvacetiletí Hradečáci. Na jeho počest kroutí čudlíky svých instrumentů a
vyluzují hudbu hip-hopově-funky-rapově-rockovou. Jsou známí již z předchozího
kanibalského stupně jménem Piráti 44 a rovněž z pražského Radia 1, které vesele
omílá jejich starší Kanibal blues. Přidrzlým pokřikováním převálcovali
stylově podobný Chaozz, nejspíš hudebně zajímavými a textově inteligentními
písněmi plnými ironického a sarkastického humoru. Na debutové desce si vyhráli s
pěknými zvukovými detaily, díky nimž je rozmanitá a netuctová. Zbývá jen dodat s
jejich písní: Dej mi šanci - ještě jednu šanci!
PETR NOVOTNÝ
Reef: Getaway (Sony Music
Bonton)
Máte rádi hard rock a necítíte se být
staromilci? Pak jsou tu pro vás britští Reef, jedna z nejpoučenějších čistě
rock?n?rollových part, která v současné době existuje. Po několika pražských
koncertech, jež mají Reef za sebou, už je asi zbytečné nějak zvlášť podrobně
tuto formaci představovat. Připomeňme jen, že její sound stojí na výkonech
výtečného zpěváka Garyho Stringera a kytaristy Kenwyna Househo (ačkoli basista ani
bubeník za jejich mistrovstvím nijak nezaostávají), kteří mají doslova v krvi hudbu
nesmrtelných Led Zeppelin. Spousta progresivněji smýšlejících posluchačů může
říct, že Reef jen k dokonalosti vybrušují dávno objevené drahokamy - a budou mít
pravdu. Stejně pravdivé je však tvrzení, že kapela neprovozuje žádný revival,
hitový potenciál jejích původních skladeb je nezměrný (z nového alba jmenujme
písničky Superhero, Getaway či baladu All I Want). Reef prostě
nikdy nebudou objevovat nové obzory, ale poctivý bigbít taky není k zahození.
MILAN ŠEFL |